Podle některých analytiků je tato trestná činnost úměrná tomu, jak vysokou daňovou zátěž nakládá stát na podnikatele a živnostníky. Na druhou stranu všichni experti tvrdí: Daně se platit mají a někteří „podnikatelé“ ani tak nehledají kličky na hraně zákona, jak státu nezaplatit zbytečně moc, ale vyloženě kradou. Podle statistických údajů počet případů krácení daně rozhodně neklesá, spíše naopak. Jen mezi lety 2014 a 2015 zaznamenali analytici 25procentní nárůst rozsudků Nejvyššího soudu.
„Pokud se bavíme o rozhodovací praxi Nejvyššího soudu, každoročně přibude zhruba čtyřicet až padesát rozhodnutí. Za posledních sedm let je to bezmála 320 rozhodnutí,“ upozornila právnička Petra Gříbková společnosti Atlas Consulting. Dodala, že další případy zůstanou u okresních soudů a do statistiky se nedostanou.
Právě krácení daně nebo jiných povinných plateb je jednoznačně nejčastějším případem, kterým se soudy zabývají. Na další příčce se pravidelně umisťuje neodvedení daně či pojistného na sociální zabezpečení. Takových případů je ale v evidenci analytiků nejvyšších soudních rozhodnutí jen necelých padesát za posledních sedm let. Nejčastěji se vyskytují případy neoprávněných odpočtů ze základu daně, fingování zásilek s cílem vyhnout se odvodu daní a cla a porušování odvodové povinnosti zaměstnavatele za zaměstnance.
Například jednatel jedné obchodní společnosti byl odsouzen k trestu odnětí svobody na sedm měsíců s podmíněným odkladem na 1,5 roku a k peněžitému trestu ve výši 50 tisíc korun, protože do účetnictví přijal fiktivní fakturu na neexistující dodávku zboží. Na jejím základě si pak neoprávněně odečetl z daňového základu náklady, čímž zkrátil stát na DPH a dani z příjmu o 288 598 korun. Trest dostal, přestože celý nedoplatek daně včetně penále uhradil, dodatečná úhrada jej ale nemohla uchránit před trestním stíháním.
Jiná obviněná podnikatelka zase nepřihlásila zaměstnance k dani z příjmu. Tím obrala stát o více jak 736 tisíc korun. Kromě toho neodvedla sociální a zdravotní pojištění a další příspěvky přesahující milion korun. U soudu se hájila tím, že jako bývalá masérka nikdy žádné zaměstnance neměla a o zákonné povinnosti zaměstnavatele vůbec nevěděla. Soud její jednání posoudil jako hraničící s ignorancí, což ještě završila tím, že se sama odvolala z funkce jednatelky a podíl ve společnosti převedla na bezdomovce. Skončila s trestem odnětí svobody na dva roky s podmíněným odkladem na tři roky.
Někteří podnikatelé si neuvědomují, že odsouzení v cizině platí i v České republice. Jeden Čech byl například odsouzen v Německu k nepodmíněnému trestu vězení na pět let kvůli pašování nezdaněných cigaret z Číny do Německa a Česka. Krabičky se snažil ukrýt v kartonech s ponožkami. Dovozem zkrátil daň a clo o částku přesahující 1,5 milionu euro (přibližně 40,5 milionů korun). Pašované cigarety odhalil celní rentgen. Český Nejvyšší soud posléze potvrdil, že odsouzení v Německu je pro trestní rejstřík pachatele stejně významné, jako by byl souzen doma.
