Neustále se snižující počet narozených dětí a celkové stárnutí populace v jediném císařství na světě rozněcují závažné dlouhodobé riziko, které nebezpečně ohrožuje vitalitu páté největší ekonomiky (za USA, Čínou, Německem a od letošního dubna také za Kalifornií, pozn. aut.) a pronikavě zatěžuje její systém sociálního zabezpečení.
Premiér Šigeru Išiba už loni v říjnu neskrýval v projevu před poslanci parlamentu znepokojení nad tím, jak se věci vyvíjejí a zvrácení trendu učinil ústředním bodem svého programu. „Nízká porodnost a z toho vyplývající úbytek počtu obyvatel znamenají výzvu pro samotné základy země – takřka tichou nouzovou situaci,“ podotkl.
Co je třeba vědět
Podle statistik zveřejněných tento měsíc ministerstvem zdravotnictví, práce a sociálních věcí klesl počet dětí narozených japonským občanům v roce 2024 na 686 061, což představuje úbytek o 5,7 procenta oproti předchozímu roku. Poprvé od roku 1899, kdy se začaly vést záznamy, se počet novorozenců zřítil pod 700 tisíc, upozorňuje web amerického časopisu Newsweek.
V zemi vycházejícího slunce oslabila rovněž porodnost, a to na 1,15 očekávaných narozených dětí na ženu, což je úbytek z 1,2 v roce 2023. Míru 2,1 demografové považují za hranici potřebnou k udržení stabilní populace bez rozsáhlé imigrace.
Japonsko není jediným případem. Čína a Tchaj-wan čelí podobnému demografickému úbytku, přičemž Jižní Korea, která se vyznačuje nejnižší porodností na světě, se loni připojila k Japonsku jako „superstárnoucí společnost“, což znamená, že lidé ve věku 65 let a starší tvoří přinejmenším pětinu populace.
Údaje podtrhují naléhavost nedávného úsilí vlády o povzbuzení porodnosti. Ministerský předseda Išiba zavedl řadu opatření zaměřených na zmírnění finanční zátěže rodin, včetně rozšíření příspěvků na děti a bezplatného středoškolského vzdělávání.
Vláda také zaručila plnou náhradu mzdy pro některé páry, které čerpají rodičovskou dovolenou, a zlepšila pracovní podmínky pro pečovatelský personál.
Tato opatření navazují na iniciativy Išibova předchůdce Fumia Kišidy, jenž slíbil zvýšit státní podporu na dítě na úroveň srovnatelnou se Švédskem, které rodinné dávky vynakládá 3,4 procenta svého hrubého domácího produktu (HDP).
Kišida tehdy varoval, že pokud císařství nepřijme odvážná opatření, mohlo by „pozbýt schopnost fungovat jako společnost“.
Co říkají lidé
Kei Nishiuči, generální ředitel společnosti SoujouData, tokijské konzultační firmy v oblasti zpracování dat, v listě The Japan Times s varovným znepokojením bil na poplach: „S rostoucím počtem seniorů a klesajícím počtem obyvatel v produktivním věku začínáme pozorovat nepříznivý dopad na celkovou produktivitu ekonomiky.
Zpochybňování se tudíž rozšířilo jsou dokonce i na samotné předpoklady, na nichž je založeno přerozdělování zdrojů v naší společnosti, jako například kdo platí daně a kdo poskytuje péči o seniory.“
Pokračující pokles porodnosti násobí obavy o budoucnost japonského systému sociálního zabezpečení. Veřejný důchodový program země se ocitl pod rostoucím tlakem, protože počet přispěvatelů klesá a počet příjemců roste.
Podle samostatné zprávy ministerstva se za posledních dvacet let počet lidí, kteří do systému přispívají, snížil o přibližně tři miliony, zatímco počet příjemců se zvýšil o téměř 40 procent.
Rostoucí náklady na sociální zabezpečení v Japonsku vyvíjejí ještě větší tlak na veřejné finance, kde poměr dluhu k HDP je nejvyšší ze všech vyspělých ekonomik. V rozpočtovém roce 2025 činí výdaje na sociální zabezpečení (zdravotní péči a důchody, pozn. red.) celkem 38,3 bilionu jenů, což pohltilo třetinu státního rozpočtu.
Co bude dál
Odborníci varují, že jedna z nejrychleji stárnoucích zemí této planety má na zvrácení tohoto trendu čas pouze do první poloviny třicátých let tohoto století. Opatření, jako dotace na péči o děti a hrazení léčby neplodnosti, však měla jen malý účinek.
Někteří analytici naznačují, že výhled Japonska nemusí být tak pesimistický, jak se obávalo, a poukazují na jeho vysoké investice do automatizačních technologií – například průmyslových robotů a v posledních měsících zejména do umělé inteligence, které mají nahrazovat úbytek pracovní síly.
