Na začátku roku 2024 se očekávalo, že americký Federální rezervní systém (Fed, centrální banka USA, pozn. red.) začne do léta snižovat úrokové sazby. K tomuto kroku však Fed přistoupil až 18. září 2024, kdy oznámil větší než očekávané snížení sazeb o 50 bazických bodů, čímž snížil sazby na 4,75-5 procent.
Trhy předpovídaly mírnější snížení o 0,25 procenta, ale pravděpodobnost výraznějšího kroku postupem času rostla. Konečné rozhodnutí Fedu bylo reakcí na klesající inflaci, která se snížila pod ři procenta a blíží se k dvouprocentnímu cíli. Kromě inflace je cílem Fedu také udržet nízkou nezaměstnanost a stabilní růst hrubého domácího produktu (HDP).
Japonská měnová politika se ubírala jiným směrem. Zatímco většina světových ekonomik reagovala na pandemii covid snížením úrokových sazeb a později jejich zvýšením v rámci boje proti inflaci, japonská centrální banka (BoJ) udržuje od roku 2016 záporné úrokové sazby na úrovni -0,1 procenta.
Rozhodnutí zvýšit cílovou krátkodobou sazbu na 0,1 procent v březnu letošního roku a překvapivé zvýšení na 0,25 procent letošního 31. července znamená jasný odklon od její dlouhodobé politiky boje proti deflaci a stagnaci prostřednictvím velmi nízkých sazeb a rozsáhlých nákupů dluhopisů.
Toto zvýšení sazeb, největší od roku 2007, představuje odvážný krok guvernéra Kazuo Uedy. Plán BoJ postupně ukončit program nákupu dluhopisů do roku 2026 navíc signalizuje strategický přístup ke kvantitativnímu zpřísňování, jehož cílem je snížit rozvahu centrální banky a zároveň minimalizovat potenciální narušení trhu s dluhopisy.
Nejvýznamnějším bodem ve vývoji jenu vůči americkému dolaru bylo dosažení jeho nejslabší úrovně, kdy kurz překročil hranici 160 jenů za jeden dolar. Z tohoto oslabení kurzu profitovali japonští vývozci, ale také se zvýšila inflace v důsledku rostoucích nákladů na dovoz. Taková inflace je i v jedinečné japonské ekonomice nebezpečná. Další riziko představovali obchodníci, kteří si půjčovali levné jeny, aby investovali do spekulativních zahraničních aktiv.
Motivace obou centrálních bank jsou jasné: Japonsko bude pravděpodobně pokračovat v upevňování své měnové politiky, protože tamní inflace ještě není pod naprostou kontrolou. V USA se inflace postupně snižuje a očekává se další snižování sazeb.
Tato rozdílnost politik by měla vést k posílení jenu a oslabení dolaru na měnovém páru USD/JPY. Pokud to podpoří ekonomické údaje, může Fed pokračovat v postupném snižování sazeb až do roku 2026, což naznačuje, že trend posilování jenu by mohl ještě nějakou dobu přetrvat a vytvořit příznivé podmínky pro investory a obchodníky.
Autor je analytik společnosti InvestingFox
(Redakčně upraveno)
