Pro téměř třetinu (30 %) českých domácností se za poslední rok finanční situace domácností zlepšila, což je nejvíce v historii sledování. Zhoršila se pro třináct procent lidí, což je naopak nejméně za celé měřené období.
Podobně pozitivní vývoj svých příjmů Češi očekávají i pro následujících 12 měsíců. Ohledně očekávání vývoje celé české ekonomiky jsou ovšem Češi střízlivější než před rokem.
Optimismus z let 2014–2018 již nepokračuje, uvedli autoři šetření.
„Tuzemské domácnosti jsou nadále ochotny výrazně utrácet za zboží zbytné povahy, které nutně nepotřebují. To svědčí o jejich stále pozitivních vyhlídkách ohledně jejich nadcházející finanční situace, které pramení zejména z pokračujícího znatelného růstu reálných mezd,“ vysvětluje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Podle něj byla loni spotřeba domácností klíčovým tahounem celé ekonomiky.
„Pozitivní nákupní sentiment nicméně přetrvává a ochota utrácet je stále vysoká. Díky růstu příjmů přitom roste také schopnost spořit – na přelomu roku dvě třetiny Čechů deklarovaly, že letos budou spořit nějaké peníze, což je opět nejvyšší hladina ve více než dvacetileté historii měření,“ říká Tomáš Drtina, GfK Managing Director CZ&SK.
Spoří devět lidí z deseti
To potvrzuje nejnovější průzkum ING, podle kterého si pravidelně odkládá určité množství peněz 9 z 10 dotázaných. Důvody ke spoření většinou nejsou konkrétní – lidé si zkrátka šetří volné prostředky do rezervy, „co kdyby náhodou“.
„Obzvláště mladí si pak odkládají, aby vše neutratili. Téměř polovina Čechů si uvědomuje význam finančního polštáře a spoří čistě na tzv. ‚horší časy‘. Nejčastěji jde o vysokoškolsky vzdělané a domácnosti s příjmy přes 40 tisíc měsíčně, nejméně často o ty se základním vzděláním,“ komentuje výsledky průzkumu Radek Sedlář z ING.
Podle průzkumu, který na konci loňského roku uskutečnila Sberbank, žije asi pětina Čechů od výplaty k výplatě. Na konci měsíce jim zbydou dva tisíce korun, nebo ještě méně. Průzkum také tvrdí, že dvanáct procent lidí si stranou neodkládá vůbec žádné peníze.
