Nízké úrokové sazby ničí důchodové systémy

Názor
Průběžné důchodové systémy se dlouhá léta jevily jako méně efektivní než fondové systémy. Extrémně nízké úrokové sazby to však mění. Důchodové fondy v mnohých případech snižují kupní sílu úspor. Lidé by se při odchodu do důchodu neměli spoléhat jen na stát a naspořené peníze v důchodových fondech. Budoucím penzistům může výrazně pomoci, když budou bydlet ve vlastních nemovitostech, nebudou všechny úspory držet jen v penězích a dobře vychovají své děti.
Více než kdy jindy se ukazuje, že spoření na důchod musí být diverzifikované. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Důchodové systémy největších ekonomik Evropské unie jsou z podstatné části založeny na spoření ve fondech. V Německu existuje zaměstnanecké důchodové pojištění a individuální kapitálové důchodové pojištění.

Ve Francii hraje důležitou roli systém povinného zaměstnaneckého penzijního pojištění, který je doplněn dobrovolným individuálním nebo kolektivním soukromím připojištěním. V Itálii zas z významné části spoléhají na uzavřené a otevřené penzijní fondy. Podobné je to i v celé řadě dalších evropských zemí.

Spoření ve fondech bylo založeno na nezpochybnitelné výhodě, kdy kromě naspořených peněz se generovaly úrokové výnosy z úspor. Konstruktéři důchodových systémů předpokládali, že dlouhodobé generování úrokových výnosů zajistí dostatek peněz na penze. Bohužel však nepočítali s tím, že bychom mohli dlouhodobě žít v systému s nízkými či dokonce zápornými úrokovými sazbami.

Důchodové fondy musejí splňovat přísné podmínky regulace, které výrazně svazují ruce při investování. Výsledkem je, že mnohé fondy v posledních letech zhodnocují prostředky pomaleji, než je likviduje inflace. Některé důchodové fondy dokonce snížily svou hodnotu i v nominálním vyjádření. V konečném důsledku tak lidé přichází o reálnou kupní sílu svých úspor.

PSALI JSME:
V příštích letech seniorů přibude, moc důvodů k oslavám ale mít nebudou

Problém nízkých úrokových sazeb v důchodových systémech se zatím příliš neřeší. Konstruktéři systémů doufají, že se vrátíme ke standardním výším úrokových sazeb. Nicméně není možné, abychom klíčová témata jako je fungování důchodových systémů přehlíželi a pouze doufali, že se věci vrátí do pořádku.

Když se realisticky podíváme na situaci v eurozóně, tak žádné zvyšování úrokových sazeb nelze v dohledné době očekávat. Jižní křídlo eurozóny je tak zadlužené, že růst úrokových sazeb by vedl ke krachu tamních ekonomik. V systému extrémně nízkých úrokových sazeb tak můžeme setrvávat mnoho let. Mezitím bude v důchodových fondech generováno podstatně méně peněz, než jsme bývali zvyklí, což se nutně projeví v životní úrovni budoucích seniorů.

Více než kdy jindy se ukazuje, že spoření na důchod musí být diverzifikované. Spoléhat se jen na peníze od státu či spoření v důchodových fondech nemusí zajistit dobré podmínky v penzi. Lidé by se na stáří měli připravovat například tak, že budou bydlet ve vlastních nemovitostech.

Své úspory by neměli držet jen v penězích, ale část úspor mohou mít třeba ve zlatě. V neposlední řadě je důležité, aby dobře vychovali své děti, které budou za své rodiče cítit odpovědnost a pomohou jim, až to nezvládnou sami.

Autor je hlavní ekonom společnosti BH Securities
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Hlavní důvody, proč řešit rentu už teď

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.