„Prodloužením naturalizačního období z pěti na deset let zajistíme, že lidé budou mít silnější vazbu na naše království, budou skutečně dobře integrováni a budou se moci plně účastnit života společnosti, než se stanou nizozemskými občany,“ uvedl ministr státní ochrany Arno Rutte z Lidové strany pro svobodu a demokracii.
Cizinci, kteří se chtějí stát Nizozemci, musí složit zkoušku z občanské integrace a umět číst, psát a mluvit nizozemsky na základní úrovni. Musí také podepsat prohlášení, že se na ně vztahují nizozemské zákony.
Tyto podmínky se novou legislativou nezmění. Návrhy jsou nyní ve dvouměsíčním konzultačním období, avšak panují pochybnosti, zda se návrh zákona vůbec stane zákonem.
Nizozemsko bude na sklonku října hlasovat v předčasných volbách vyvolaných rozpadem koaliční vlády, která zůstala ve funkci v pověřené funkci.
Čtyřkoalice se zavázala ke dvouletému zákonu o azylové krizi, navrženému před rokem v září, s cílem snížit počet příchozích do Nizozemska. Pokrok však zpomalily právní překážky.
Protiimigrační radikál Geert Wilders, který doufal, že to bude nejpřísnější imigrační politika v nizozemské historii, stáhl svou stranu z koalice, protože ho frustrovalo tempo jejího zavádění, připomněl web listu NL Times.
Wilders vyhrál poslední volby v roce 2023, které přivedly k moci odcházející pravicovou koalici. Jeho volební program požadoval čtyřleté pozastavení všech žádostí o azyl a zákaz islámských škol.
Průzkumy veřejného mínění ukazují, že Wilders si udržuje mírný náskok před levicovou aliancí PvdA/GroenLinks. Jeho cesta k vládě se však jeví jako zablokovaná, protože žádný z jeho předchozích spojenců s ním pravděpodobně nevstoupí do koalice.
Meghan Bentonová, ředitelka globálního programu Migration Policy Institute Europe, uvedla, že vlády v celé Evropě zpřísňují imigrační pravidla. „V Rakousku, Švédsku, Francii, Belgii a Nizozemsku mainstreamové strany v současné době přijímají v oblasti imigrace tvrdší přístup ve stínu krajní pravice,“ řekla deníku The Telegraph.
