Nizozemsko přehodnotilo svůj přístup k obraně od února 2022, kdy Rusko přepadlo Ukrajinu, a své vojenské výdaje postupně zvyšuje. Království v příštím roce zvýší výdaje na obranu o více než deset procent a bude investovat do nových tanků, stíhaček, fregat a systémů protivzdušné obrany, aby posílilo své síly tváří v tvář novým bezpečnostním hrozbám, uvedla tento týden nizozemská vláda.
Výdaje na obranu se zvýší o 2,4 miliardy eur (60 mld. Kč), čímž roční obranný rozpočet dosáhne přibližně 24 miliard eur (600 mld. Kč), informovala agentura Reuters a současně citovala holandského ministra obrany Rubena Brekelmanse: „Nové hrozby si žádají akci. Bezohledná ruská agrese na Ukrajině ukazuje, že útok na alianci NATO již není nemyslitelný.“
„Není pochyb o tom, že doba, kdy si Evropa užívala a snižovala výdaje na obranu, je pryč. Globální výdaje na obranu se od konce studené války proporčně snížily o 60 procent a v roce 2023 činily v průměru 2,3 procenta globálního hrubého domácího produktu (HDP), tedy 2,4 bilionu dolarů,“ sdělil Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) tržní analytik společnosti eToro Paweł Majtkowski.
Podle renomovaného stockholmského institutu SIPRI, který dlouhodobě sleduje výdaje na zbrojení v globálním měřítku, tyto loni meziročně vzrostly o 6,8 procenta na 2 443 miliardy dolarů. Růst tempa výdajů na zbrojení je podle institutu výsledkem na obecný růst geopolitického napětí, k němuž přispívá především pokračující válka na Ukrajině, ale také růst napětí na Středním a Blízkém východě.
Rusko loni podle SIPRI navýšilo své armádní výdaje o 24 procent na cca 109 miliard dolarů, což znamená třetí příčku v absolutní výši výdajů po Spojených státech a Číně. Autoři průzkumu zároveň uvedli, že uvedený údaj je „podhodnocený a v reálu byly výdaje ještě vyšší“. Napadená Ukrajina zvýšila své výdaje na obranu meziročně o 51 procent na 64,8 miliardy dolarů (37 % HDP).
Zdaleka nejvíce se ale v Evropě a v NATO meziročně zvýšily polské výdaje na obranu – a to o 75 procent. Pro srovnání: Výdaje všech zemí aliance se meziročně průměrně zvýšily zhruba o 11 procent, v případě Německa to bylo devět procent, u Velké Británie o 7,9 procenta a armádní výdaje Spojených států stouply „pouze“ o 2,3 procenta na celkových 916 miliard dolarů.
Čína, jakožto největší potenciální protivník Spojených států, loni navýšila výdaje na ozbrojené síly zhruba o šest procent na 296 miliard dolarů, což je necelá třetina „investic do bezpečnosti“ USA. Jedním ze „skokanů“ roku byl loni samozřejmě po bezprecedentním útoku palestinských radikálů Izrael, jenž meziročně zvýšil své výdaje na obranu o 24 procent na 27,5 mld. dolarů.
Podle holandského ministra obrany Brekelmanse je potenciální hrozbou pro národní bezpečnost království také Čína, Írán, terorismus a kybernetické útoky: „Může se zdát, že žijeme v míru, ale už tomu tak není. Jsme denně napadáni. Naše digitální systémy, univerzity, firmy, přístavy, elektrické sítě. Jsme neustále špehováni a počet útoků roste.“
Dodatečné navýšení rozpočtu podle Brekelmanse dodá nizozemské armádě poprvé po více než deseti letech tanky. Peníze navíc budou také použity na nákup nejnovějších amerických stíhaček F-35, nových fregat námořnictva, vrtulníků, bezpilotních letounů, systémů protivzdušné obrany a munice, uvedla holandská vláda.
