Naštěstí se Ministerstvu dopravy podařilo sestřelit některé pozměňovací návrhy, které by vedly ke zhoršené ochraně proti nelegálnímu zaměstnávání řidičů bez pracovního povolení.
Pokud by například prošel návrh společnosti Bolt, řidiči by mohli žádat o licence v několika městech najednou, díky čemuž by měli hned „několik životů“. Jakýkoliv podvodný taxikář by po spáchání přestupku nebo okradení zákazníka sice mohl přijít o licenci, ale kvůli nepropojenosti evidencí měst by klidně mohl automaticky použít jednu z dalších licencí z jiného města a jezdit dále.
Stále je zde ale mnoho dalších bodů k diskuzi. V novele například stále chybí pravomoci měst a jejich přístup k datům, která by mohla poskytnout lepší přehled o dopadu zvýšeného počtu komerčních řidičů na dopravní situaci ve městech. Jen za poslední rok a půl přibylo téměř čtyři tisíce taxikářů bez taxametru, a to jsou jenom ti, co jsou evidovaní.
Podle Ministerstva dopravy bylo v Praze k lednu 2017 jen 852 vozidel bez taxametru, v lednu 2018 už 1228 vozidel, v lednu 2019 celkem 1978 vozidel a na začátku listopadu 2019 dokonce 5399 vozidel. To je velký problém z pohledu zahlcení měst auty a dopadu na životní prostředí. Proto je nezbytně nutné řešit otázku taxislužeb, ale současně nezapomínat na dopady jakýchkoliv rozhodnutí na budoucí dopravní situaci ve městech.
Klasické ride-hailingové služby už dnes začínají více než autům konkurovat městské hromadné dopravě, čímž ale ucpávají města. Za Liftago bych ocenil větší udržitelnost legislativy, tedy informovanější přístup poslanců a respekt ke zkušenosti z vyspělejších ekonomik. Novela sice srovná dosavadní nerovnou soutěž, města ale ztratí možnost ovlivňovat počet vozů. Není pochyb o tom, že příčinou dopravních zácp je z části právě také narůstající počet komerčních řidičů, mnohdy neoznačených.
Autor je ředitelem společnosti Liftago
(Redakčně upraveno)
