Skoncovat s kouřením patří mezi nejčastější novoroční předsevzetí. A současně také mezi ty, které Češi nedodrží a už za pár dní si znovu zapálí. Vydrží jen velmi malý zlomek. To ostatně odpovídá výsledkům, které před časem prezentovala Eva Králíková, vedoucí pražského Centra pro závislé na tabáku při III. interní klinice 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnici.
V Česku se podle Králíkové snaží každý rok přestat kouřit asi milion lidí. Většina věří tomu, že to zvládne sama, bez odborné pomoci. Jenže v takovém případě je úspěšnost jen okolo čtyř procent. Pokud ovšem vyhledají odbornou pomoc, mají asi desetinásobně vyšší šanci. Centrem pro závislé na tabáku prošlo už zhruba šest tisíc pacientů a po roce léčby jich nekouřilo přibližně 39 procent.
„Pokud se kuřákům nepovede přestat napoprvé, neznamená to, že jsou neschopní, ale jsou prostě nemocní. Pokud se jim to nepovede, měli by vyhledat odbornou pomoc,“ řekla před časem Králíková. Kontaktovat mohou například jednu z desítek specializovaných center, které jsou na webu Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku nebo ve specializovaných lékárnách, které poskytují poradenství, či u vyškolených ambulantních lékařů.
Příliš vysoké nároky
Že novoroční předsevzetí dlouho nevydrží, dokládá i aktuální průzkum agentury Rondo Data, která ke konci roku oslovila více než tisíc lidí. Do roku 2020 hodlá s nějakým osobním závazkem vstoupit bezmála polovina Čechů – přesně 42 procent. Podle dřívějšího průzkumu agentury STEM/MARK pro společnost Naturhouse si přitom pro rok 2017 dalo nějaký osobní závazek jen 28 procent osob.
Letos si tedy předsevzetí dává výrazně více lidí. Zároveň ovšem asi třetina přiznává, že jim předsevzetí vydrží jen pár dní, další čtvrtina pak končí po měsíci. Pouhá desetina vydrží dodržovat osobní plán déle než rok. Aktuální průzkum také ukázal, že někdy v životě si novoroční předsevzetí dalo 78 procent dotázaných.
„Novoroční předsevzetí často nevycházejí proto, že si člověk dává nereálné cíle, například zhubnu 10 kg za měsíc. Když si tentokrát zvolíte cíl, který je opravdu v mezích možností a budete mít silnou motivaci, mnohonásobně zvýšíte šanci na jeho dosažení,“ míní výživová poradkyně Věra Burešová.
Právě hubnutí je tradičně nejoblíbenějším novoročním závazkem. V závěsu je zdravé stravování, po němž následuje možnost „nedávat si už žádná předsevzetí“, což jen potvrzuje fakt, že si dotazovaní uvědomují, jak jsou tyto závazky obvykle krátké. Značná část lidí si pro rok 2020 dá více než jedno předsevzetí. Ve srovnání s rokem 2017 přitom zeslábl zájem o častější sportování, naopak více osob chce bojovat se svou cigaretovou závislostí.
Kdy si dávat předsevzetí
Lektorka Olga Medlíková doporučuje nedávat si předsevzetí do nového roku, ale spíše v jiných obdobích: „Většina novoročních předsevzetí má velké oči a jejich trvanlivost se proto počítá většinou na dny. A pokud to už uděláte, ať je předsevzetí konkrétní, pro vás reálné a ideálně krokované, to znamená rozložené do postupně se naplňujících cílů.“
Razantněji se k předsevzetím vyjadřuje Stanislav Petříček, zakladatel bistRAWveg a pularizátor zdravého životního stylu pro manažery. Podle něho je předsevzetí v současné době přežitek. „Nejsem zastáncem žádných cílů ani milníků. Vyberte si směr, kterým se chcete vydat, a jděte,“ tvrdí.
Jenže novoroční předsevzetí mnohdy navazuje na vánoční hodování. „Průměrný Čech přes Vánoce přibere dva až pět kilogramů. Není složité vrátit se rychle zpátky do formy. Přesto spoustu lidem trvá i několik měsíců dostat se na svou původní váhu,“ potvrzuje Burešová.
Průzkum dokazuje, že zvýšené množství jídla o Vánocích konzumuje 79 procent lidí, 36 procent dokonce v souvislosti s jídlem trpí přes Vánoce zdravotními problémy. V roce 2016 přitom zvýšený přísun jídla přiznalo 52 procent dotázaných.
