Tento šok přichází ve chvíli, kdy se ropa pohybovala spíše v medvědím trhu (vyplývajícím z obav z příliš velkého převisu nabídky, pozn. aut.). Pro další pohyb cen ropy i celkové ekonomické dopady bude klíčová eventuální další eskalace či deeskalace konfliktu.
Jaké mohou být ekonomické dopady na evropskou potažmo českou ekonomiku? Přímý obchodní dopad vyšší blízkovýchodní nejistoty do hrubého domácího produktu (HDP) bude velmi pravděpodobně malý.
Význam blízkovýchodního obchodu pro Česko není zásadní a jako daleko větší hrozba se v tomto ohledu jeví stále opětovná letní eskalace obchodního napětí mezi Spojenými státy a EU (odklad recipročních cel do 9. července 2025).
Daleko větší problém samozřejmě může způsobit výrazně dražší ropa či zemní plyn. Irán zodpovídá zhruba za 3,5 procenta globální produkce ropy. Ještě důležitější je však bezpečnost Hormuzského průlivu (kontrolovaného Íránem), kterým proudí zhruba 20 procent světové produkce ropy a zemního plynu.
Pokud budeme předpokládat, že po dočasné eskalaci konfliktu přijde jeho následný útlum a kritická infrastruktura a dopravní tepny nebudou narušeny, bude nárůst cen ropy ve finále dočasný.
Pak i v Čechách dojde s určitým zpožděním jen k mírnému nárůstu cen u čerpacích stanic. Ceny i tak zůstanou výrazně níže než na začátku roku 2025, a to i díky výrazně silnější koruně (oproti začátku roku vůči USD skoro o více než 10 %).
Jiná situace by samozřejmě nastala ve chvíli, kdy by měly být reálně ohroženy zásadní dopravní tepny pro transport ropy nebo i zemního plynu. V takovém případě by mohly být nárůsty cen ropy daleko výraznější, trvalejší a vzhůru by mohly jít nejen ceny ropy, ale i ceny zemního plynu.
A kombinovaný růst cen pohonných hmot a energií by mohl mít ve finále o poznání vyšší průsaky širšího spektra cen napříč celým spotřebitelským košem…
Autor je hlavní ekonom společnosti Patria Finance
(Redakčně upraveno)
