Mírně nad inflaci dosáhly státní dluhopisy. V případě investice do akciového indexu S&P se však střadateli za posledních 35 let rozrostla jedna tisícikoruna na téměř 11 tisíc korun českých v reálné výši, tedy po odečtení inflace.
Z posouzení inflačního vývoje posledních 35 let dále vyplývá, že nejvyšší inflace (v roce 1991, pozn. aut.) byla plánovaná a veřejnost ji akceptovala, šok oproti tomu přinesla inflace v letech 2022 až 2023.
Úspory a investice Čechů a Slováků se v zisku i ztrátě značně rozešly: Slovenská koruna ztrácela více na hodnotě oproti české, ale od přijetí eura Slováci zaznamenali nižší ztrátu hodnoty měny než Češi.
Novodobá inflace se datuje od července 1990, kdy byla zrušena takzvaná záporná daň z obratu, kterou byly dotovány ceny zemědělských výrobků a potravin, aby nemusely odpovídat tržní realitě. Češi a Slováci tak poprvé před pětatřiceti lety zakusili, co je to 10% ztráta hodnoty peněz.
To neznamená, že Československá koruna neztrácela hodnotu už dávno před tím. Naopak. Přestože ceny zůstávaly i po dlouhou dobu nominálně stejné, skrytá inflace působila v centrálně plánovaném hospodářství o to více. Projevovala se zejména nedostatkovostí zboží a s ním spojenou šedou a černou ekonomikou a nízkou kvalitou některých výrobků a služeb.
Téměř plná cenová liberalizace byla spuštěna k 1. 1. 1991 a během roku cenová hladina stoupla o 56,6 procenta. V následujících letech se nicméně dařilo inflaci v Československu – a poté v obou samostatných republikách – snižovat.
Energetická krize, předznamenávající válečné tažení Ruska, akcelerovala už v roce 2021 růst cen. Roční míra růstu spotřebitelských cen v některých měsících let 2022 až 2023 přesahovala v Česku 17 procent.
Tato inflační vlna, která patřila v Evropě mezi nejvyšší, zasadila ránu důvěře v korunu, v tržní systém i hospodářskou a měnovou politiku domácích institucí. Ukázala, že může kdykoli udeřit s ještě větší silou, aby lidem šmahem odškrtla nezanedbatelnou část úspor.
Srovnání Česka se Slovenskem ukazuje, že euro, které Slovensko přijalo v roce 2009, přispělo ke stabilitě tamější cenové hladiny. Snižování inflace od devadesátých let na Slovensku totiž nešlo hladce.
Ještě v roce 2000 mělo roční inflaci přes 12 procent, zatímco v Česku se nacházela pod čtyřmi procenty. Ovšem v eurozóně získaly spotřebitelské ceny na Slovensku pevnější kotvu, což se projevilo právě i tím, že si prošlo lety 2022 až 2023 s nižší inflací oproti Česku.
Autorka je předsedkyně představenstva společnosti Capital Markets
(Redakčně upraveno)
