Češi „porážejí“ Slováky prakticky ve všech klíčových makroekonomických ukazatelích

Analýza
Už za týden si připomeneme třicáté výročí vzniku samostatné České republiky. Rozpad česko-slovenské federace nastal k 31. 12. 1992. Dne 1. ledna tak Česko slaví nejen Nový rok, ale pravidelně si připomíná též Den obnovy samostatného českého státu.
Oběma státům nepochybně prospěl vstup do Evropské unie v květnu 2004. Jak Česko, tak Slovensko z něj vytěžily mnoho, zejména díky začlenění do jednotného vnitřního trhu. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Slováci ten den mají v kalendáři coby Den vzniku Slovenskej republiky. Z hlediska ryze ekonomického dopadli v uplynulých třiceti letech lépe Češi. A to po takřka všech stránkách. Byť jistě i Slováci učinili značný pokrok a jeden čas dokonce náskok Česka v národohospodářské výkonnosti význačně stahovali.

V roce 1993 vytvářela česká ekonomika v přepočtu na obyvatele o zhruba 8 500 dolarů více než slovenská. Letos to bude o 8 700 dolarů na hlavu více. Nůžky ve výkonnosti obou ekonomik se tedy mírně rozevřely ve prospěch Česka, a to přesto, že Slováci začínali z mnohem nižší základny, z níž se teoreticky roste snáze.

Uvedené částky vycházejí ze statistik Mezinárodního měnového fondu. Jsou vyjádřeny v takzvaných mezinárodních dolarech, tedy po zohlednění parity kupní síly měny, a to v konstantních cenách roku 2017. Poskytují tedy relativně dobré srovnání napříč časem i prostorem.

Podle nejnovějších dat Eurostatu, dosahoval loni výkon české ekonomiky v přepočtu na obyvatele v paritě kupní síly měny celkem 92 procent průměru zemí EU. Na Slovensku to bylo jen 69 procent.

PSALI JSME:
Česko poprvé za rok a půl svým růstem překonalo Slovensko

Z hlediska tohoto ukazatele se tak loni rozevřely nůžky mezi ekonomickou výkonností Česka a Slovenska do největší šíře od roku 2001. V letech 2002 až 2010 přitom Slovensko český náskok v ekonomické výkonnost výrazně stahovalo.

S odstupem času lze dnes hodnotit také přijetí eura, k němuž došlo na Slovensko před takřka třinácti lety, 1. ledna 2009. Slovenskou ekonomiku však v porovnání s tou českou evropská jednotná měna nijak viditelně „nenakopla“. V době, kdy eurem platí, naopak dochází z hlediska ekonomické výkonnosti spíše k rozevírání nůžek ve prospěch Česka.

Což samozřejmě nemusí vůbec souviset s používanou měnou. Zároveň je však zřejmé, že společná evropská měna sama o sobě neposkytuje Slovákům jakkoli viditelný růstový impuls, potenciálně plynoucí například z větší angažovanosti na jednotném vnitřním trhu EU nebo z citelnějšího přílivu přímých zahraničních investic.

PSALI JSME:
Česko nebo Slovensko? Kde je více podnikatelských subjektů a jak si vedou?

Největšího rozmachu dosáhla totiž slovenská ekonomika zhruba v letech 2002 až 2007, kdy tehdejší tamní vlády uskutečňovaly úspěšné reformy. Ty byly z části motivovány snahou přijmout euro, takže v tomto smyslu jednotná evropská měna Slovensku pomohla.

Po vlastním přijetí jednotné měny na Slovensku mu však už Česko svým ekonomickým výkonem opět utíká, takže nůžky mezi oběma zeměmi se právě v uplynulém desetiletí rozevřely ve prospěch Česka.

Potenciálním palčivým problémem obou zemí někdejší federace je závislost na tradiční automobilové výrobě. V přepočtu na obyvatele vyrobí Slovensko ještě více aut než Česko. Je první na světě, Česko druhé. Tedy obě ekonomiky jsou na automobilovém průmyslu opravdu vysoce závislé.

Na Slovensku, které má 5,5 milionu obyvatel, se vyrobí více aut než třeba v Itálii nebo Británii, které obě země mají zhruba 60, resp. takřka 70 milionů obyvatel.

PSALI JSME:
Za přesun výroby Superbu na Slovensko může z velké části nenasytnost odborářů

Auta a součástky tvoří v Česku zhruba 20 procent exportu, na Slovensku dokonce 30 procent. Takže Slovensko je celkově na autoprůmyslu ještě více závislé než Česko. V obou zemích je ale závislost silná a představuje značné riziko už pro nejbližší léta.

Slovensko v ekonomickém rozletu přibrzdila hlavně etapa mečiarismu druhé poloviny 90. let. Poté tam uplatnili velmi úspěšné liberální reformy, takže Česko opět začali dohánět. Po přijetí eura roku 2009 a světové finanční krizi však Češi zase Slovákům utíkají.

Po celou dobu od roku 1993 vykazuje Česko citelně nižší míru nezaměstnanosti, zpravidla dvoj- až trojnásobně nižší. Míra nezaměstnanosti byla v Česku v ročním sledování vždy jednociferná, na Slovensku v letech 1993 až 2015 vždy dvouciferná. Až od roku 2016 vykazují Slováci nižší než desetiprocentní míru nezaměstnanosti, jež je ale stále notně vyšší než ta česká.

Slováci jsou také od rozdělení federace zpravidla citelně zadluženější než Češi. Jen v roce 2008 se jim podařilo veřejný dluh v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) stáhnout jen těsně nad úroveň českého ukazatele.

PSALI JSME:
Slováci už mají zase stejnou inflaci jako Češi. Přitom stále platíme korunou a ne eurem

V letech 1997 až 2001, tehdy v souvislosti se zmíněným mečiarismem, a pak také v letech 2020 a 2021, tentokrát v souvislosti s pandemií, přesáhl slovenský dluh v poměru k HDP tentýž český ukazatel o dvacet nebo více procentních bodů. V uvedených časových obdobích, včetně současnosti, tedy byl – a je – rozdíl mezi slovenským a českým zadlužením historicky vůbec nejpropastnější.

Oběma státům ovšem nepochybně prospěl vstup do Evropské unie v květnu 2004. Jak Česko, tak Slovensko z něj vytěžily mnoho, zejména díky začlenění do jednotného vnitřního trhu. Slovensko však mělo větší předpoklady než Česko vytěžit ještě více, neboť v době vstupu do EU vykazovalo citelně nižší základnu hospodářského výkonu než ČR. Z nižší základny se teoreticky roste snáze.

Přitom růst obou zemí po vstupu do EU je srovnatelný. Slováci však museli za účelem jeho dosažení hlouběji sáhnout do dluhu. Dluh se Slovákům zvýšil od prvního celého roku v EU, tedy od roku 2005, až do loňska z 34,7 procenta HDP na 63,1 procenta HDP. Tedy o zhruba 28 procentních bodů.

Česku narostl za stejnou dobu z 27,7 na 42 procent HDP, tedy jen o zhruba 14 procentních bodů. Čili jen o polovinu slovenského nárůstu.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

PSALI JSME:
Byla by v Česku nižší inflace, kdybychom platili eurem?

Zavřít reklamu ×
  1. Pane Kovando, drive jsem nesnasel Vase ekonomicke nazory, ale posledni 2 roky pisete fakt dobre a trefujete presne co se deje a co bude, drive to byly od vas zvasty. Zacal kste byt nezavisly, jonak s tim Slovenskem mate pravdu a taly mate pravdu, kdyz rikate kdyby se v Cesku nekradlo jako politico, tak se mame jeste lepe.

  2. naprosto zbytečný článek.. skoro to vypadá, že pan Kovanda byl na slovensku naposledy při prohlížení atlasu na ZS… slovensko je totiž východoslovenské železárny a automotive od lozorna po Ilavu, které z daní financují 4,5 milionu nezaměstnaných slováků na venkově, kde je to jinak taková o něco lepší ukrajina, kde se pasou ovce a kácí stromy na dřevo… srovnávat to s ČR je asi jako porovnávat německo a zimbabwe..

  3. Čím blíže Rusku tím blíže žebrota a chudoba.A otevřít hranice s takovým světem znamená buď to tam dotovat nebo živit migranty.

  4. Věřím jenom statistice,kterou si sám sfalšuji….Tak nějak funguje ČR kde se všechno počítá jinak než ve zbytku Evropy. Např. nezaměstnanost,inflace a taky průměrná mzda.

  5. My na Slovensku sa máme lepšie mikroekonomicky. Keď vidím na ČT tie smiešne výhry v korunách a aj na MS diváci mohli vyhrát iba mini repliku míče, u nás to byl regulárny míč. A výhry sú v tisíckach eur. U nás sa lepšie míňa. Ťažko dám 500 Kč za neco, co u nás stojí pár eur. No a my dôchodcovia sa máme podstatne lepšie ako keď sme pracovali v IT v Prahe. Skoro každý býva v novej vile a rodina má min. 2 až tri autá. Nikdy sme se nemeli líp.

    • To je dobře, že se nyní jako důchodci máte na Slovensku líp než když jste pracovali u nás v Praze, A díky za Vaše pokusy o češtinu, pane Stomko, to ani nenuselo být. 🙂

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Jak prezident Pavel ovlivní českou ekonomiku?

Petr Pavel, nově zvolená hlava státu, prakticky nebude mít na českou ekonomiku žádný dopad. Bezprostředně, ale ani střednědobě. Neměl by jej ani jeho rival, Andrej Babiš, pokud by zvítězil. Nový prezident může mít …

Recese už tu byla? A kdy?

Uteklo to jako voda a po čtvrt roce v Komerční bance opět přicházíme s aktualizovanou makroekonomickou prognózou. A jak už to bývá, máme pro Vás dvě zprávy. Ta horší je, že jsme pro letošní rok revidovali celkový …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Covid jako šance. Malí farmáři prodali více vína i bioproduktů

Analýza
Ve všeobecné vlně stížností mnoha firem, jak koronavirová pandemie negativně dopadla na jejich podnikání, existují i výjimky. Mezi ty překvapivé patří drobní zemědělci, kteří si i v tak těžké situaci dokázali poradit a v druhé vlně pandemie dokonce zaznamenali zvýšený zájem například o víno nebo bio lokální produkty.