Ministerstvo průmyslu a obchodu se opatřením inspirovalo v Německu, kde firmy musí prokázat, že se kvůli koronaviru dostaly do neschopnosti splácet nájemné a mohou požádat o jeho odložení na tři plus tři měsíce.
Zdroj: Interní anketa
„Podobné opatření samozřejmě dává smysl i v Česku. Podnikatelé, kteří mají své zavřené provozovny v obchodních centrech, mají existenční problémy. Je třeba si uvědomit, že ze dne na den se ocitli bez tržeb. Žádný pokles o 50 %, rovnou o sto procent, na nulu. Náklady na nájemné a na zaměstnance, byť částečně kompenzované státem, však platit musí, a to v situaci, kdy jsou obchodní centra prakticky zavřená,“ říká Vladimír Veleba z poradenské společnosti BDO.
Maloobchodní firmy aktuálně utvářejí sdružení, které má aktuálně kolem stovky členů, aby se jim podařilo vyjednat u vlády lepší podmínky řešení nastalé situace. Třeba tak, jak se tomu děje např. v sousedním Polsku či v severských zemích.
Tamní vlády prodejcům odpustily nájemné za období uzavření prodejen, nebo se alespoň částečně podílejí na jeho úhradě poskytnutím dotací, úlevou na daních apod. Nově vznikající sdružení firem věří, že se jim povede podobné řešení vyjednat se zástupci české vlády nebo přímo u majitelů obchodních center.
„Právě vznikající sdružení si klade za cíl zviditelnit ekonomické potíže v oblasti retailu způsobené dodržováním vládních nařízení souvisejících s bojem proti koronaviru,“ říká Václav Hrbek, generální ředitel značky Alpine Pro s tím, že cílem je překonat aktuální ekonomickou krizi a zachovat pracovní místa pro většinu zaměstnanců. „Naší snahou je minimalizovat krach jednotlivých firem, který by ekonomickou krizi mohl v dlouhodobém horizontu prohloubit,“ dodal.
Z interní ankety mezi členy sdružení vyplývá, že až 70 % firem očekává, že se v nejbližší době kvůli vládním opatřením dostane do insolvence. Přestože jsou kamenné prodejny firem již několik týdnů uzavřeny, jejich nájemní smlouvy stále běží a obchodní centra očekávají platby nájemného v plné výši.
Aktuální vládní nařízení o odkladu tří splátek nájemného až na dobu dvou let není pro většinu firem dostačujícím řešením. Nájmy představují pro firmy 15-25 % z celkových tržeb a pohybují se v řádech jednotek až desítek milionů korun měsíčně. Každý další týden, kdy jsou prodejny uzavřeny, tak firmy přicházejí o příjmy, které nejsou schopny nahradit ani prostřednictvím on-line prodejů.
„S několika nájemníky obchodních center aktuálně řešíme tvrdé ekonomické dopady současné pandemie do jejich hospodaření. Podle našich informací jsou ochotni jednat o úlevách na nájemném pouze majitelé menších obchodních center. Zástupci velkých obchodních center opatření kritizují, protože je pro ně příliš zatěžující,“ poznamenává Vladimír Veleba z BDO.
Stát podle něj na jedné straně chrání malé nájemce, avšak na druhou stranu nebere v potaz to, že rovněž obchodní centra musí splácet své závazky, které mají především vůči bankám kvůli výstavbě nebo nákupu obchodního centra. „Obchodní centra, která nemají dostatečné rezervy na splácení svých závazků, tak budou nucena přenášet část problémů na své věřitele, v tomto případě zejména banky,“ dodává Veleba.
Vládní opatření jsou podle jeho slov dvojsečná. Část problému totiž přesouvají na někoho jiného, v tomto případě na obchodní centra, a dochází k odsouvání problému v čase, což se vrátí v podobě pomalejšího zotavení z koronavirové pandemie.
„Vláda se nyní staví na stranu podnikatelů v pomyslném vyjednávání s obchodními centry. Vyjednávací pozice obchodních center je velká a jejich zástupci nejsou příliš ochotni slevovat z nájmů zejména menších podnikatelů a požadují placení nájemného v plné výši,“ konstatuje Veleba.
„Vládní opatření problém pouze odsouvají a rozložení plateb do dvou let není řešením,“ domnívá se Michal Mička, majitel několika oděvních značek. Podle něj je v tuto chvíli je nejdůležitější spoluúčast státu. „Potom i pronajímatelé mohou začít dělat ústupky a dávat nájemcům slevy,“ říká a dodává, že vláda by si měla umět spočítat, že pokud maloobchodníci skončí, ekonomický dopad bude mnohem horší.
„Je tedy třeba vnímat to jako investici,“ dodává a nabízí kalkulaci: „Například při 50% účasti na tři měsíce by to bylo podle našich propočtů 4,5 miliardy pro celý maloobchodní trh, což oproti jiným opatřením není nijak zásadní číslo. Ideální stav by nastal, kdyby nájemci neplatili úroky z prodlení, obchodní centra by si nestahovala obchodní záruky a splátky nájmů by se odložily. Část by jich dotoval stát, ideálně polovinu, pronajímatelé by dávali slevy z pronájmů v závislosti na vztazích a na nájemce by zbylo přibližně 20 %, aby byli schopni situaci ustát.“
