S údivem sledujeme postup odpůrců záloh, kteří místo aby zpracovali vlastní vědecké analýzy, které by posoudily jimi navrhovanou cestu intenzifikace sběru a třídění odpadu, nad nimiž bychom mohli všichni společně seriózně debatovat, žádný dialog vést nechtějí a jen vytahují další a další neprofesionální elaboráty, navíc prostřednictvím nastrčených subjektů, jako je Spotřebitelské fórum.
Vůči tvrzením, která zazněla na Spotřebitelském fóru dne 13. září, uvádím tyto naše konkrétní argumenty:
1) Nejčerstvější průzkumy od IPSOS a KANTAR ze září 2019 (zveřejněné 12. 9.) prokázaly podporu záloh na PET lahve a plechovky v ČR, i když dotazovaným bylo velmi pečlivě vysvětleno, že cena bude navýšena o zálohu, lahve se musejí vracet do obchodů a to nezmačkané. Argument odpůrců záloh ohledně výzkumů tedy neplatí. Stejně tak závěry oponentů záloh klamou a zbytečně straší spotřebitele tvrzením, že lahve a plechovky bude možné vracet jen do velkých obchodů. Přitom v zahraničí je běžné a studie iniciativy Zálohujme počítají s tím, že bude možné vracet je prakticky všude.
2) Studie LCA (Life-Cycle Analysis, tedy analýza environmentálních dopadů – pozn. aut.) je jediným validním a komplexním nástrojem, který umí porovnatelně posoudit dopad na životní prostředí tím, že porovnává všechny aspekty v průběhu celého životního cyklu obalu včetně dopravy. Studii LCA pro iniciativu Zálohujme odpovědně zpracovali vědci na VŠCHT Praha, kteří při výpočtech pracovali vždy s takovými variantami čísel, které byly vůči dopadu zavedení záloh kritičtější (např. vliv vzdáleností v dopravě). Navíc odpůrci záloh dosud žádnou LCA studii, která by analyzovala jimi prosazovanou cestu intenzifikace sběru a třídění z pohledu dopadů na životní prostředí, nepředložili.
3) Odpůrci záloh zmiňují možné zneužívání systému záloh, např. dvojité vracení stejné lahve atd. Faktickou výhodou zálohového systému naopak je, že každá lahev je po celou dobu svého oběhu evidována, a je tedy velmi snadné zkreslování čísel odhalit. I proto se na podobné věci v zálohových systémech přišlo takřka okamžitě, zatímco do detailních čísel současného systému nikdo nevidí.
4) Fabulace o tom, že by zálohový systém měl nějak poškodit stávající systém sběru – nic takového se nepotvrdilo v žádné ze zemí, kde je zálohový systém zaveden, jde tedy o pouhou spekulaci. Často uváděný příklad poklesu sběru v Německu nesouvisel se zavedením zálohového systému, ale byl důsledkem časové souhry několika různých nařízení, které v případě ČR není nutné opakovat.
Autor je generální ředitel společnosti Mattoni 1873
(Redakčně upraveno)
