Za kalendářní rok 2018 je maximální výše výdajů při uplatnění výdajového paušálu oproti roku 2017 poloviční. Maximálně je tak možné uplatnit výdaje z ročních příjmů ve výši jednoho milionu korun.
Když bude mít podnikatel roční příjmy ve výši 1,4 milionu korun, u nejrozšířenějšího 60% výdajového paušálu uplatní jen výdaje ve výši 600 tisíc korun. Řada podnikatelů a živnostníků proto raději vede daňovou evidenci a uplatňuje skutečné výdaje.
Zásoby podnikatelů
Někteří podnikatelé řeší své příjmy a výdaje až kvůli daňovému přiznání v následujícím roce. Vyplatí se ale mít přehled ještě před koncem roku, aby bylo možné dodatečnými výdaji ještě na poslední chvíli optimalizovat daňový základ.
Jinými slovy, nakoupit do skladu. Předzásobení, tedy nakoupení režijního materiálu a zásob před koncem roku, je jednou z využívaných možností. Všechny takové výdaje ale musí být účelně vynaložené a zdůvodnitelné.
Podle odborníků má podnikatel v případě, že vede daňovou evidenci, na rozdíl od vedení účetnictví tu výhodu, že pro daňové účely může využít veškeré výdaje v celém letošním kalendářním roce. Pakliže ale vede účetnictví, náklady účtují do období, s nímž souvisejí.
Nezdanitelné položky
Daňový základ osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) je podle zákona o dani z příjmu možné snížit nezdanitelnými položkami. Od základu daně za rok 2018 lze mimo jiné odečíst zaplacené příspěvky na smlouvu o životním pojištění a smlouvu o penzijním připojištění nebo doplňkovém penzijním spoření.
Koncem roku je také možné poslat mimořádné pojistné na životní pojistku a mimořádné vklady na penzijní smlouvu. Pokud je vše řádné smluvně ošetřeno, tak i vklady koncem roku se hodnotí do zákonem stanovené částky daňového odpočtu. V závislosti na finanční situaci tak může živnostník doplatit tyto příspěvky až na konci roku.
Základ daně si OSVČ také mohou snížit o dary v minimální hodnotě 1 000 korun. Ty ale mohou představovat nejvýše patnáct procent základu daně.
Spolupracující osoba
Další možností, jak mohou podnikatelé optimalizovat svou daňovou povinnost, je využití tzv. spolupracující osoby. Na ni, obvykle na manželku nebo manžela, lze převést část ročních příjmů a výdajů.
Daňová optimalizace s využitím spolupracující osoby dává smysl, pokud je pro ni vedlejší činností. Do hrubého zisku ve výši necelých 82 tisíc korun (za rok 2018) se z ní pak totiž neplatí sociální pojištění. Jednu komplikaci to ale má: Přestože spolupracující osoba nemusí vlastnit živnostenské oprávnění, musí se – stejně jako OSVČ – při zahájení spolupráce registrovat na příslušných úřadech.
