Ilustrační foto.zdroj: www.pixabay.com

PORADNA: Mám se jako zaměstnanec starat o daňové přiznání?

Jako daňoví poplatníci to zaměstnanci ve srovnání s osobami samostatně výdělečně činnými nemají zrovna jednoduché. Žádné auto jako uznatelný náklad, žádné výdajové paušály. Ještěže se alespoň nemusíme starat o všechno to papírování, říkají si lidé v pracovním poměru. Jenže ze statistik Finanční správy ČR je zřejmé, že od roku 2008 neustále roste počet daňových přiznání, která podávají právě zaměstnanci neboli osoby se zdanitelnými příjmy ze závislé činnosti.

Zatímco v roce 2008 jich bylo podáno více než 962 000, v roce 2013 bylo podáno už více než 1 321 000 takovýchto přiznání. „Tento trend má dozajista více příčin, jako například narůstající počet osob, které kombinují zaměstnání s jinými ekonomickými aktivitami, ale podstatnou měrou se na tom podílí i fakt, že některé firmy svým zaměstnancům odmítají provést tzv. roční zúčtování daně,“ vysvětluje Jiří Žežulka, daňový expert z poradenské skupiny Apogeo.

Proč odmítají firmy dělat roční zúčtování daně

Důvodů může být podle Jiřího Žežulky několik. Každá nová odčitatelná položka nebo sleva na dani zvyšují náročnost výpočtu ročního zúčtování, což s sebou generuje další náklady pro firmy. Více než náročnost však tento fakt ovlivňuje odpovědnost firmy za správnost provedení ročního zúčtování.

„V podstatě jde o to, že prokazování správnosti uplatněných slev a odpočtů se přesouvá mezi zaměstnance a zaměstnavatele. Provedené roční zúčtování se promítá do daňové povinnosti zaměstnavatele, který ručí za jeho správnost a případná chyba se tak promítá přímo do jeho daňové povinnosti. Zatímco v případě, kdy si zaměstnanec podává daňové přiznání sám, zaměstnavatel se odpovědnosti zbaví a celá záležitost běží mimo něj. Do jisté míry je to pochopitelná reakce zaměstnavatele na přibývající odčitatelné položky a slevy, které by musel zaměstnanec zaměstnavateli doložit,“ říká Žežulka.

Někde poskytují zvláštní volno

„Školkovné“, sleva na druhé a další děti, sleva na druhého z manželů, to vše přináší mnoho povinností na mzdové účetní, které jsou povinny zkoumat všechna příslušná potvrzení. Firmy se často této povinnosti zbavují tím, že vystaví potvrzení o zdanitelných příjmech a odkáží svého zaměstnance na příslušný finanční úřad. V praxi jsou známy i případy, kdy zaměstnavatelé poskytují zvláštní volno zaměstnancům za účelem vyřízení těchto daňových záležitostí.

Řešení je pouze teoretické

Jak postupovat v případě, kdy jste splnili všechny zákonné podmínky, do 15. 2. jste požádali prostřednictvím tiskopisu o provedení ročního zúčtování a přesto vám zaměstnavatel roční zúčtování neprovede?

Zákon řešení nabízí, ale v praxi je použitelné jen teoreticky. „Pokud vám zaměstnavatel neprovede roční zúčtování, je namístě, abyste jej požádali o vysvětlení. Aby žádost měla odpovídající důsledky, je nutné, aby byla písemná a byla podána do 60 dnů ode dne, kdy se zaměstnanec o výši sražené nebo vyplacené dani dozvěděl,“ doporučuje Jiří Žežulka ze skupiny Apogeo.

V žádosti je nutné uvést i důvody, proč považuje zaměstnanec výši daně za nesprávnou. Na tuto žádost by měl zaměstnavatel odpovědět, třeba i formou opravy sražené daně, nejpozději do 30 dnů ode dne obdržení žádosti. Pokud zaměstnanec nesouhlasí s reakcí zaměstnavatele, má možnost do 30 dnů ode dne odpovědi zaměstnavatele podat proti jeho postupu stížnost u místně příslušného finančního úřadu. V případě, kdy zaměstnavatel na žádost zaměstnance nereaguje vůbec, má možnost podat stížnost u místně příslušného finančního úřadu do 60 dnů. Uvedený postup je upraven v § 237 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu.

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *