Ne náhodou svržený syrský vládce Bašár Asad v posledních svých hodinách v Damašku vyslal hlavu tamní ortodoxní církve Ignácia Afrema II. právě za Orbánem. Vůdce syrských křesťanů měl maďarského premiéra přesvědčit, že padne-li Asad, je osud této náboženské menšiny v blízkovýchodní zemi zpečetěn, a ať tedy Orbán na poslední chvíli přesvědčí Trumpa k záchranné akci ve prospěch syrského křesťanstva – a s tím odvrátí svržení Asada samotného.
Podle agentury Bloomberg má Orbán našlápnuto stát se „hlasem Evropy“. Trump jej totiž v klíčových jednáních může upřednostňovat před německým kancléřem Olafem Scholzem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou či „ministryní zahraničí EU“ Kajou Kallasovou. Alespoň tedy ve vztahu k USA, k Donaldu Trumpovi. Což ale bude v řadě případů rozhodující.
Trump Orbánovi naslouchá jako v Evropě v tuto chvíli nikomu. Maďarský premiér tak podle všeho bude mít z lídrů zemí EU nejsilnější slovo i v diskusi právě o možném ukončení války na Ukrajině. Vyšla mu sázka na Trumpa a Maďarsko se vskutku stává „geopolitickou soft-power“. Orbán je jediným z lídrů zemí EU, který už se zvoleným americkým prezidentem jednal v jeho floridské rezidenci Mar-a-Lago.
I Kallasová připouští, že na Orbána si Trump při jednáních vyhrazuje nejdelší čas. S Macronem či s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou sice Trump hovořil při nedávné návštěvě Paříže, ale jen krátce. Navíc, s Macronem spíše doby hostitelem a s Meloniovou kvůli jejímu vřelému vztahu s Elonem Muskem, spolustrůjcem Trumpovy úspěšné prezidentské kampaně. Na Kallasovou se zatím vůbec nedostalo. S Trumpem se od jeho zvolení dosud nesetkala.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
