Z výjimky nejen z Trumpových říjnových sankcí na ruské energetické kolosy Rosněfť a Lukoil bude těžit také Slovensko. Už jen proto, že většinu ropy, kterou dováží, zajišťuje importem z Ruska právě maďarský petrochemický podnik MOL.
Jak pro Budapešť, tak pro Bratislavu je dovoz energetických surovin z Ruska výhodný, neboť jsou z důvodu uplatňovaných západních sankcí „ve slevě“. Nepřímo ze situace těží také Česko. A to například i v těchto dnech, kdy restaurace po celé ČR nabízejí svatomartinská menu, přičemž většinu hus obstarává dovoz právě z Maďarska.
Nebýt levných energií z Ruska, zřejmě by maďarské husy byly o něco dražší, tedy i svatomartinská menu v Česku. Česko samo svým chovem hus, jež jsou zpravidla kvalitnější než ty maďarské, nedokáže domácí poptávku pokrýt ani zdaleka.
Navíc v ceně maďarské husy, kterou Čech zkonzumuje nejen u příležitosti svátku sv. Martina, je špetka ruské ropy nebo plynu, bez nichž by husa nikdy nevyrostla do jatečních proporcí, nebyla poražena, ani dovozena. Možná by se ani vůbec nevylíhla.
Česko také dále ve velkém objemu dováží ropné produkty, například motorovou naftu, ze Slovenska. Nejpozději od letošního června však tyto ropné produkty musí být z ropy jiného než ruského původu.
Tu si Slovensko obstarává dovozem prostřednictvím jadranského ropovodu Adria. Pokud by ale byl ochromen jeho dovoz ruské ropy ropovodem Družba, alespoň přechodně by kvůli vzniklému výpadku mohla stoupnout i cena paliv, která Slovensko Česku zajišťuje z ropy neruské.
Nicméně nepřímý příspěvek českých svatomartinských strávníků nebo tuzemských řidičů na válku, kterou již bezmála čtyři roky vede na Ukrajině ruský prezident Vladimir Putin, je zcela zanedbatelný v porovnání s příspěvkem, který mu odkupem energií dále budou zajišťovat Maďarsko a Slovensko, dvě poslední země EU vysoce závislé na dovozu ruských energetických surovin.
Otázkou však je, na jak dlouho Washington výjimku uděluje. Orbán sice hovoří o časově neomezené výjimce, Bílý dům však dle agentury Bloomberg uvedl, že jde o výjimku pouze na jeden rok. Maďarsko navíc výjimku nemá zadarmo.
Orbán musel kývnout na kontrakt za 114 milionů dolarů s americkou firmou Westinghouse na dovoz jaderného paliva pro elektrárnu v Paksu, jedinou v zemi, jíž nyní palivo zajišťuje Rusko. A Orbán se musel též upsat se k nákupům zkapalněného plynu z USA za 600 milionů dolarů.
Tento plyn by teoreticky mohl do Maďarska proudit i přes Německo a Česko, takže Česká republika by inkasovala tranzitní poplatky. Americký plyn ale může do Maďarska téci třeba také „severní cestou“, přes Litvu, Polsko a Slovensko.
Zejména pokud by šlo o výjimku trvalou, získává Orbán silnou kartu i pro své vyjednávání v rámci Evropské unie. Brusel na Maďarsko a Slovensko již delší dobu tlačí, aby se od ruských energií odstřihly.
Když se nyní Trump, prostřednictvím NATO faktický garant evropské bezpečnosti, postavil takto zřetelně na Orbánovu stranu, bude muset k maďarskému premiérovi přistupovat obezřetněji jak Brusel, tak i Kyjev.
Orbán přitom ostře kritizuje ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za to, že sankcemi na ruské podniky, jako je zmíněný Lukoil, ohrožuje dovoz ruské ropy do Maďarska (a tedy i na Slovensko, pozn. aut.) či že letos na přelomu roku zastavil tok ruského plynu do EU přes ukrajinské území.
S Trumpovou výjimkou může ale skoncovat také samo Maďarsko. Pokud v parlamentních volbách v dubnu příštího roku zvítězí Orbánův úhlavní vyzyvatel, Péter Magyar. Ten se totiž již nechal slyšet, že stane-li se premiérem, Maďarsko od ruských energií odpojí.
Tím pádem by zřejmě byla neudržitelná také pozice Slovenska – jak politicky, tak technicky –, coby posledního velkého odběratele ruských energetických surovin v EU. Orbánovo vítězství u Trumpa mu může pomoci k triumfu ve volbách ve své domovině, leč bez tohoto triumfu to nakonec bude Brusel, případně Kyjev, kteří se budou smát jako poslední.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
