Zatímco v roce 2018 se našlo jedenáct dárců z řad cizinců, kteří umožnili 40 transplantací, vloni to už bylo 19 dárců a 69 transplantací. Nejčastěji – ve dvaatřiceti případech – šlo o transplantace ledvin, protože ledviny jednoho dárce poslouží dvěma pacientům. Dále se transplantovala játra, slinivka, srdce, plíce, a dokonce i tenké střevo.
Letos toto číslo nejspíš nevzroste, i když novela transplantačního zákona platí až od května 2019, takže se podle nových pravidel postupovalo jen osm z dvanácti měsíců.
Jenže kvůli koronavirové pandemii se některé zákroky odkládaly, navíc cizinci mají ztížené cestování. Novela výrazně zjednodušila udělení souhlasu s darováním orgánů od cizinců, kteří zemřeli na území České republiky.
Až 30 vhodných dárců
„Ročně u nás zemře asi dvacet až třicet cizinců, jejichž orgány jsou vhodné k transplantaci. Musí se však jednat rychle. Předchozí zákonná úprava byla zbytečně přísná a složitá. Těší mě, že novela, kterou jsme prosadili, pomáhá,“ řekl někdejší zpravodaj senátní novely a profesor vnitřního lékařství Jaroslav Malý.
Předešlá podoba zákona byla příliš přísná a nepříliš funkční. Od platnosti novely už české úřady nemusí žádat cizí stát nebo rodinu o informaci, jestli jeho občan vyjádřil souhlas s posmrtným odběrem orgánů. Nyní stačí souhlas blízké osoby.
„Předchozí podoba zákona byla přísnější než u řady ostatních států, kvůli čemuž se promarnila spousta příležitostí pomoci. Jde totiž často o každou minutu. Intervaly pro studenou ischemii, tedy dobu, po kterou se orgán nechá udržovat tak, aby ho šlo transplantovat, se počítají na hodiny. Třeba u srdce nebo plic jsou to pouhé čtyři hodiny. To se téměř nedalo stihnout,“ připomněl profesor Malý.
Česko světovou špičkou
Česko přitom patří v transplantacích mezi světovou špičku. Jen v roce 2019 bylo v českých centrech provedeno 865 transplantací orgánů od 288 dárců. Podíl cizinců tak tvořil nezanedbatelných osm procent. O rok dříve to bylo 4,5 procenta.
„Každá využitá šance je nesmírně cenná, protože kvalita života transplantovaných se rapidně zvýší. Navzdory tomuto zlepšení je u nás stále nedostatek orgánů. V lednu letošního roku čekalo na transplantaci přes 700 pacientů,“ poznamenal profesor Malý.
Největší transplantační centrum
Pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) byl loni podle tamních lékařů největším transplantačním centrem v Evropě. Transplantovali tam 540 orgánů 486 pacientům. IKEM se podílí na transplantacích v Česku zhruba ze 70 procent.
„Podle dostupných dat ani největší centrum Velké Británie Birmingham, ani centra na severu Evropy nebo v okolních zemích nedosahují našich výsledků,“ uvedl přednosta Transplantcentra IKEM Ondřej Viklický. Pacientům bylo vyměněno 299 ledvin, 154 jater, 38 srdcí, 41 slinivek, sedm Langerhansových ostrůvků, které produkují inzulin, a jedno tenké střevo.
Průměrný věk zemřelých dárců je nyní 58 let, výjimkou ale nejsou ani 70letí. Věk pacientů ovlivňuje i kvalitu orgánů. Podle přednosty Kliniky transplantační chirurgie Jiřího Froňka musí být například játra, která by lékaři rozdělili mezi dva pacienty, od plně zdravého a mladého dárce. Loni IKEM zavedl novou metodu, která umožňuje použít k transplantaci i játra, která nejsou tak kvalitní. „Na speciálním přístroji se několik hodin promývají, abychom je dostali do lepší kondice,“ dodal Froněk.
