Orgány mrtvých cizinců zahraňují české pacienty

Analýza
Nová pravidla, která od loňského jara usnadňují udělení souhlasu s darováním orgánů od cizinců zemřelých na území České republiky, výrazně pomáhají českým pacientům. Přestože byla platná jen osm měsíců, počet dárců i transplantovaných orgánů se téměř zdvojnásobil.
Orgány mrtvých cizinců zahraňují české pacienty. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Zatímco v roce 2018 se našlo jedenáct dárců z řad cizinců, kteří umožnili 40 transplantací, vloni to už bylo 19 dárců a 69 transplantací. Nejčastěji – ve dvaatřiceti případech – šlo o transplantace ledvin, protože ledviny jednoho dárce poslouží dvěma pacientům. Dále se transplantovala játra, slinivka, srdce, plíce, a dokonce i tenké střevo.

Letos toto číslo nejspíš nevzroste, i když novela transplantačního zákona platí až od května 2019, takže se podle nových pravidel postupovalo jen osm z dvanácti měsíců.

Jenže kvůli koronavirové pandemii se některé zákroky odkládaly, navíc cizinci mají ztížené cestování. Novela výrazně zjednodušila udělení souhlasu s darováním orgánů od cizinců, kteří zemřeli na území České republiky.

Až 30 vhodných dárců

„Ročně u nás zemře asi dvacet až třicet cizinců, jejichž orgány jsou vhodné k transplantaci. Musí se však jednat rychle. Předchozí zákonná úprava byla zbytečně přísná a složitá. Těší mě, že novela, kterou jsme prosadili, pomáhá,“ řekl někdejší zpravodaj senátní novely a profesor vnitřního lékařství Jaroslav Malý.

Předešlá podoba zákona byla příliš přísná a nepříliš funkční. Od platnosti novely už české úřady nemusí žádat cizí stát nebo rodinu o informaci, jestli jeho občan vyjádřil souhlas s posmrtným odběrem orgánů. Nyní stačí souhlas blízké osoby.

PSALI JSME:
Češi pomáhají rádi, říká ředitel Nadačního fondu Kapka naděje Jan Fischer

„Předchozí podoba zákona byla přísnější než u řady ostatních států, kvůli čemuž se promarnila spousta příležitostí pomoci. Jde totiž často o každou minutu. Intervaly pro studenou ischemii, tedy dobu, po kterou se orgán nechá udržovat tak, aby ho šlo transplantovat, se počítají na hodiny. Třeba u srdce nebo plic jsou to pouhé čtyři hodiny. To se téměř nedalo stihnout,“ připomněl profesor Malý.

Česko světovou špičkou

Česko přitom patří v transplantacích mezi světovou špičku. Jen v roce 2019 bylo v českých centrech provedeno 865 transplantací orgánů od 288 dárců. Podíl cizinců tak tvořil nezanedbatelných osm procent. O rok dříve to bylo 4,5 procenta.

„Každá využitá šance je nesmírně cenná, protože kvalita života transplantovaných se rapidně zvýší. Navzdory tomuto zlepšení je u nás stále nedostatek orgánů. V lednu letošního roku čekalo na transplantaci přes 700 pacientů,“ poznamenal profesor Malý.

PSALI JSME:
Motorkáři jsou v tom často nevinně, říká Klára Moravcová

Největší transplantační centrum

Pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) byl loni podle tamních lékařů největším transplantačním centrem v Evropě. Transplantovali tam 540 orgánů 486 pacientům. IKEM se podílí na transplantacích v Česku zhruba ze 70 procent.

„Podle dostupných dat ani největší centrum Velké Británie Birmingham, ani centra na severu Evropy nebo v okolních zemích nedosahují našich výsledků,“ uvedl přednosta Transplantcentra IKEM Ondřej Viklický. Pacientům bylo vyměněno 299 ledvin, 154 jater, 38 srdcí, 41 slinivek, sedm Langerhansových ostrůvků, které produkují inzulin, a jedno tenké střevo.

Průměrný věk zemřelých dárců je nyní 58 let, výjimkou ale nejsou ani 70letí. Věk pacientů ovlivňuje i kvalitu orgánů. Podle přednosty Kliniky transplantační chirurgie Jiřího Froňka musí být například játra, která by lékaři rozdělili mezi dva pacienty, od plně zdravého a mladého dárce. Loni IKEM zavedl novou metodu, která umožňuje použít k transplantaci i játra, která nejsou tak kvalitní. „Na speciálním přístroji se několik hodin promývají, abychom je dostali do lepší kondice,“ dodal Froněk.

PSALI JSME:
Mrtví cizinci zachraňují české pacienty

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zdraví

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.