Zmíněné rezignace členů britské vlády snadno mohou být ve svém důsledku větším ohrožením pro pracovní místa v České republice než případné rezignace členů vlády české. Nebo dokonce než její pád.

Divoký brexit by totiž jen v tuzemském automobilovém průmyslu znamenal ztrátu až 16 000 pracovních míst. A zatímco letos od ledna do září objem českého vývozu na trhy Evropské unie (stále včetně Británie) stoupl meziročně o dvě procenta, export do Británie samotné ve stejném období klesl o 4,6 procenta. Spojené království je jediným z našich klíčových exportních odbytišť, kam letos vyvážíme menší objem zboží než loni. I za to může brexit a nejistota s ním spjatá.

PSALI JSME:
Průmysl v září zklamal. Oslabily jej jak domácí odstávky, tak nepříznivá situace ve světě

Český autoprůmysl se přitom potýká i s dalšími riziky. Nová emisní norma Euro 6c, jež vstoupila v platnost začátkem září, a související změna metodiky měření, se promítá také do navýšení udávaných emisí oxidu uhličitého. Od nich se v řadě zemí odvíjí výpočet silničních daní a poplatků. Což ve výsledku znamená, že provoz automobilů zdraží. A to zákonitě oslabí poptávku po osobních vozech.

Již déle přitom probíhá postupné nasycování tuzemského trhu s automobily. Dochází k němu i v dalších zemí EU, zejména v její západní části. Firmy i jednotlivci už zkrátka po krizovém útlumu, kdy koupi auta odkládali, své vozové parky obnovili, a celková poptávka tak slábne. V celoevropském měřítku situaci částečně napravuje vývoj ve východoevropských zemích, kde rychlejší růst životní úrovně (ovšem také z nižší základny, pochopitelně) umožňuje udržovat dynamiku poptávky po autech poměrně silnou.

Divoký brexit  a možné nezamýšlené, trvalejší důsledky zavedení nových emisních norem tak nyní představují klíčové riziko pro tuzemský autoprůmysl a celou naši ekonomiku.

Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)