Pád cen plynu v EU je stále závažnější problém

Názor
Cena plynu v EU klesla od konce srpna dramaticky, o více než 60 procent. Na první poslech příznivá zpráva ovšem představuje také zásadní potíž. Znamená totiž, že obchodníci s plynem budou mít v řadě případů značné ztráty, pokud by surovinu ze zásobníků uvolnili nyní.
Obchodníci s plynem budou mít v řadě případů značné ztráty, pokud by surovinu ze zásobníků uvolnili nyní. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Mohou tedy přistoupit k tomu, že plyn budou v zásobnících zadržovat a vyčkávat, než se opětovně vyšponuje jeho cena. A pak tedy teprve plyn prodávat. Je totiž fakt, že mnozí plyn nakupovali třeba v letních měsících, kdy byl výrazně dražší než nyní.

V červenci a v srpnu se plyn v EU prodával průměrně za zhruba 204 eur za megawatthodinu. Nyní megawatthodina stojí jen necelých 130 eur. Cena tak je takřka 40 procent pod prázdninovým průměrem.

Za normálních okolností takový problém nevyvstává. To proto, že ceny v jarních a letních měsících, kdy se zásobníky běžně naplňují, jsou kvůli nižší poptávce v době mimo topnou sezónu nižší, než během topné sezóny.

PSALI JSME:
Cena plynu v EU klesá až do záporu, je ho přespříliš

Nyní však tento rys neplatí. Cena plynu je nyní nečekaně nižší, než v měsících před začátkem topné sezóny, a to právě v rozsahu průměrně oněch 40 procent, tedy poměrně dramaticky.

Napříč Evropou je pouze zhruba deset procent zásobníků ve vlastnictví států. V ostatních případech by mohly v případně nouze mnohé vlády zemí EU přistoupit ke krizovému řešení a uvolnění plynu firmám nařídit, což by se ovšem zřejmě neobešlo bez patřičné finanční kompenzace.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

PSALI JSME:
Výhled na 4. čtvrtletí (5.): Evropská energetická krize. Bude ještě hůř, ale jednou bude líp

Zavřít reklamu ×
  1. Takže do teď si každý rok provozovatelé zásobníků plynu namastili kapsu, protože kupovali za levno v létě a prodávali za draho v zimně. A teď, když se to jednou otočilo, tak je problém? Nazval bych to rizikem podnikání. Každý podnikatel by měl mít rezervu, aby přežil i hubená léta, kdy může být v mínusu. Předpokládám, že stát má s těmito majiteli zásobníků uzavřenou smlouvu o dodávání plynu se sankcemi pro případ, že by smlouvu neplnili. Pokud ne, tak je asi něco špatně. Zřejmě by nebylo od věci, kdyby důležité strategické věci (jako třeba zásobníky plynu) měl ve vlastnictví stát.

    • nedávno ( asi před dvěma měsíci) RWE je u nás nabídl k prodeji. Vláda se usnesla, že není zájem a nekoupila je……

    • Smutné ale pravdivé vyjádření situace. To je klasický příklad, jak je v energetice „pokřivený“ trh a že tady neplkatí klasické zásady tržní ekonomiky.

  2. Z vlastní zkušenosti můžu říct,že plyn brzo nebude potřeba. Kdo mohl tak přešel na tuhé paliva,tepelné čerpadlo atd….Dodavatelé plynu budou v budoucnu řešit velké problémy a to komu ten plyn prodat!

    • Vy jste ale hlava, pane Vachmajstr. V panelácích si všichni vyříznou otvor do oken, protáhnou kouřovod a budou topit uhlím, viďte? Už se na to těším, to bude krásný pohled na věžáky. 🙂

      • Zkuste v těch panelácích topit elektřinou. Je naše,a lze dojednat dobrý tarif pro toho kdo elektřinou topí.Já elektřinou pouze přitápím k večeru a šetřím dřevo i plyn…..V malé místnosti a na paneláku obklopené sousedy se elektřiny příliš nepropálí.Já na starém baráku mám úniky tepla velké.

    • Pedro, nerad bych vám bral iluze, ale v naší zemi se cca 70% plynu spotřebuje pro PRŮMYSLOVÉ účely. Takže i kdyby se všechny domácnosti od plynu odřízly úplně, pořád je tu obrovský trh.
      Plyn je navíc využíván nejenom jako energetická, ale i petrochemická surovina. A z tepelného čerpadla, i kdybyste se na bradavky postavil a ušima odrážel, dusíkatá hnojiva prostě nevyrobíte 😀

      • Určitě by stálo za to vědět, kolik se opravdu spotřebuje po průmysl a průmyslové využití a kolik pro vytápění v průmyslu.. Narozdíl od těch pošahaných Němců, tak nevím jestli něco takového proběhlo v ČR. Za naší firmu to je přesně naopak tj. 2/3 jdou na otop, přestože máme docela dost i technologického tepla.

      • Průmysl bude brzo méřit do zemí kde je levná energie.Zrovna u průmyslu bude poptávka po plynu klesat rychleji než u domácností.Velké podniky mají našetřeno a není problém přejít na jiné způsoby výroby(pokud to jdeú nebo se odstěhují do Polska.Fiala bude v budoucnu znám jako likvidátor tuzemského průmyslu.

  3. Ne každý to tak vidí..také jsme kdysi dávno používali uhlí.A upřímně nikdy bych se k němu nevrátil.

  4. Zbytečné obavy, cenu tvoří střet nabídky a poptávky. Pokud budou poptávce stíhat dodávky LNG a neruské plynovody, tak bude cena nižší než zásobníková, jakmile nebudou stíhat, cena poskočí na cenu zásobníkovou. Bez zásobníků se v mínusových teplotách neobejdeme. Kdyby se náhodou stalo, že by se zásobníky vyčerpaly jen málo, sice by v tom byly zablokované peníze, ale na druhou stranu by to byl super signál, že to s tou závislostí na Rusku není tak hrozné. Plnění zásobníků po této zimě bude docela náročný úkol…

  5. Pokud mají plné zásobníky plynu za 204,- a uvolní z nich za 150,- stejní množství které jim nabízejí lodě za 130,- tak pořád vydělávají. Navíc snižují průměrnou cenu zásob ( základní znalost burz. makléřů: pokud koupíš předražené akcie a cena klesá – kupuj dál, tím snížíš celkový průměr za který jsi nakoupil ). Také pokud nebudou zásobníky na jaře zcela prázdné, nebudou dodavatelé tak nenažraní. Mě spíše trápí otázka, zda se oněm obchodníkům autor článku (ekonom Trinity Bank), třeba nesnaží pomoci zase podojit stát o nějaké ty kompenzace. No chci věřit, že by to ekonomové slušných bank, krvácejícímu státu neudělali.

  6. Pan Kovanda se někdy tváří jako děsný chytrolín, ale vlastně nic nevysvětlil. Jediné co lehce poodhalil je, že na plynu, a tedy nejspíš i na elektřině, bude přisáto spousta parazitů, kteří celou problematiku jen komplikují, protože se bojí o svoje penízky.

  7. Biden musí bát v koncích! Jeho lodě se zkapalněným plynem nikdo nevykládá, EU je plynem zahlcena, počasí mu taky nepřeje… Nakonec na tom, od čeho závisí ekonomika USA, prodělá…

    • Ekonomika USA závisí na plynu jo? Fakt směšné, raději si zjistěte její strukturu, než budete psát hluposti vytáhne z prstu typu, ,,já myslel“

    • USA je závislé především na zbrojním průmyslu. Tam je největší zdroj financí do státní pokladny. Plyn je jen okrajová, byť nezanedbatelná záležitost.

  8. Kdo může tak plyn zrušit. I podniky přešly na topné oleje,TČ nebo lze vytápět LPG. Možnosti jsou,jen to chce chtít investovat.

  9. No to jsou teda „chudáčci“. Fakt je lituju. Už by měli konečne kontrolovat maximální marže. Marže přes 80% jsou lichvářské a kdo by měl takovou marži tak toho buď zavřít, až zčená nebo zavést speciální daň. I zisk musí mít přiměřený a ne takhle nechutně okrádat lidi! Samozřejmě pokud by byl někdo ve ztrátě tak daň by se odečítala od té ztráty.
    Nejlíp zakázat tyhle překupníky a u každého výrobku v obchodě by se musela uvádět marže a přes kolik překupníků už zboží prošlo. To by pak lidi čuměli!

Napsat komentář: Franta Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Hrozí růst cen pohonných hmot nad 40 korun za litr

Zlevňování pohonných hmot, jež přechodně nastalo v polovině března, vzalo za své. Zdražování přitom nekončí. Benzín v uplynulých sedmi dnech zdražil o 24 haléřů na litr, nyní se podle údajů společnosti CCS prodává …

Česká ekonomika v závěru roku 2023 solidně rostla

Konečný odhad tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrté čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu ekonomiky z původních 0,2 na 0,4 procenta. V meziročním srovnání ekonomika vzrostla o 0,2 …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.