Výhled na 4. čtvrtletí (5.): Evropská energetická krize. Bude ještě hůř, ale jednou bude líp

AnalýzaTéma týdne
Zima bude krutá, o tom nelze pochybovat. Ale opakování „Paniky z roku 1837“ a následných revolucí po celé Evropě už není v roce 2023 nevyhnutelné. Existují způsoby, jak položit pevné základy pro energetickou transformaci v Evropě.
Pokud někdy chceme dosáhnout ekonomiky s nízkými emisemi, mělo by být nedílnou součástí energetické transformace rozhodně i jádro. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Stačí se soustředit na osvědčená řešení v oblasti energetické efektivity, jaderné energie a průmyslové infrastruktury. Teď je na politických institucích, aby se rozhodly správně. Historie se neopakuje – ale často je podobná.

Současné ekonomické období je ozvěnou poloviny 19. století, až na dva zásadní rozdíly – máme moře kapitálu a málo pracovních sil.

Energetická efektivita je slepou skvrnou evropské energetické politiky. Potřebujeme investovat do technologických inovací, zejména umělé inteligence, která může uživatelům přinést rychlé a hmatatelné výhody a snížit spotřebu už letos v zimě.

PSALI JSME:
Průmysl v eurozóně zatím odolává energetické krizi

Barcelonské metro instalovalo ‚inteligentní‘ klimatizační systém. V průměru tím snížilo energetickou spotřebu o senzačních 25 procent a zvýšilo spokojenost cestujících o deset procent. Spotřebu energií je tak možné výrazně snížit nikoli v průběhu let, ale už pár týdnů po nasazení této technologie.

Ať se nám to líbí, nebo ne, bude nedílnou součástí řešení i jaderná energie. Většina evropských zemí k ní má sice výhrady, ale Asie ji bez obav využívá.

Široce rozšířené přesvědčení, že je jaderný odpad extrémně nebezpečný a že si s ním energetika neumí poradit, se totiž nezakládá na pravdě. Pokud někdy chceme dosáhnout ekonomiky s nízkými emisemi, mělo by být nedílnou součástí energetické transformace rozhodně i jádro.

PSALI JSME:
„Jádro má to nejlepší před sebou,“ říká Dana Drábová

Evropa investovala do zelené transformace obrovské sumy, ale pořád jí něco chybí. Nedostává se jí totiž průmyslové infrastruktury a nemá kontrolu nad dodavatelskými řetězci, které jsou pro tuto transformaci nezbytné.

Od roku 2035 bude v EU povolen prodej nových osobních a nákladních automobilů, jen pokud budou zcela bezemisní, ale kdo má pod palcem těžbu a zpracování klíčových surovin nezbytných pro baterie elektromobilů a zelenou transformaci? Čína.

Získání jiných dodavatelů nebude snadné a nedojde k němu přes noc. Opakujeme stejný omyl, jako dříve s Ruskem (v případě fosilních paliv, pozn. aut.) a s Čínou (u roušek a nezbytných léčiv během pandemie covidu-19).

Autor je hlavní makroanalytik Saxo Bank
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

PSALI JSME:
Bláhový evropský sen o stěhování výroby

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB