Pandemie navýšila počty černých skládek

Černé skládky představují významný ekologický problém. Jen obtížně se evidují, a tak jejich přesný počet neznáme, představu o jejich četnosti však nabízí například projekt spolku Ukliďme Česko a ZmapujTo. Podle dat ministerstva životního prostředí i České inspekce životního prostředí počet hlášení černých skládek regionálně mírně narostl.
Na černých skládkách běžně končí například staré pneumatiky, nepotřebný nábytek či vysloužilé spotřebiče. Ilustrační foto: Pixabay.com

Černá skládka je místem, na němž dochází k nelegálnímu uložení odpadů bez povolení příslušných orgánů. Obvykle si v souvislosti s ní představíme staré pneumatiky, vysloužilé spotřebiče a další harampádí vyvezené někde v lesu nebo u pole, černou skládkou ovšem je i například jen hromádka jakéhokoliv odpadu vedle kontejneru či popelnice.

Černé skládky nejenže hyzdí města a přírodu, ale mohou představovat velké nebezpečí pro životní prostředí i zdraví lidí. Proto se jejich problematikou zabývají nejen státní orgány v čele s ministerstvem životního prostředí (MŽP) a Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP), ale také různé iniciativy, například spolek Ukliďme Česko a jeho projekt ZmapujTo, který poskytuje nástroj pro hlášení černých skládek a spravuje jejich mapu.

Podle MŽP se zdá, že během pandemie černých skládek spíše přibývá. „Mohlo to být způsobeno tím, že lidé byli více doma, více vyklízeli staré věci, i když právě před tímto MŽP varovalo, a v kombinaci s uzavřenými sběrnými dvory v některých obcích mohlo docházet ke zvýšení počtu černých skládek jak v okolí kontejnerových stání, tak v přírodě,“ uvedl Ondřej Charvát, tiskový mluvčí ministerstva. Situace se podle něj liší v různých městech a obcích, i podle velikosti.

ČIŽP dle slov svého mluvčího Jiřího Ovečky případy typických černých skládek, tedy nelegálního ukládání odpadů v přírodě, registruje na setrvalé úrovni: „Jde o několik desítek případů ročně a ze své kontrolní činnosti nemáme informace o tom, že by počet černých skládek rapidně narůstal.

PSALI JSME:
Ze skládek teče kde co, říká šéf inspekce životního prostředí

„Rozdíly nicméně panují v rámci regionů, což se mimo jiné projevilo i v době lockdownu. Regionální nárůst v roce 2020 naše oblastní inspektoráty vysvětlují ve vztahu k pandemii, kdy se občané více pohybují v přírodě,“ dodal Ovečka.

ČIŽP podle něj loni prošetřila téměř 350 nelegálních způsobů nakládání s odpady, kdy značnou část představuje nezákonné odstraňování, tedy ukládání odpadních zemin a stavebních odpadů v rámci nepovolených terénních úprav. V loňském roce byla za nelegální terénní úpravy prováděné stavebními odpady vedena 152 řízení o přestupku, pokuty přesáhly dvanáct milionů korun.

Kromě stavebních odpadů končí na černých skládkách běžně také například staré pneumatiky, nepotřebný nábytek a vysloužilé spotřebiče. Právě stará elektronika je přitom odpadem, který může způsobit velké ekologické škody. „Mezi nejnebezpečnější druhy elektroodpadu patří například všechny druhy baterií,“ připomněl David Vandrovec, generální ředitel společností REMA.

PSALI JSME:
Netrestejme lidi vyššími poplatky, říká šéf odpadové asociace Petr Havelka

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Spotřebitel

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Daň ze štěstí se může týkat každého

Poradna
Máváte tím kouzelným papírkem a blaženě se usmíváte – konečně jsem vyhrál, štěstí mi snad spadlo z nebe. Je to radost pochopitelná, ale trochu předčasná, protože než výhra v loterii, kurzové sázce či jiné hazardní hře z nebe dopadne až do výhercova klína, ztratí se 15 procent objemu.