Černá skládka je místem, na němž dochází k nelegálnímu uložení odpadů bez povolení příslušných orgánů. Obvykle si v souvislosti s ní představíme staré pneumatiky, vysloužilé spotřebiče a další harampádí vyvezené někde v lesu nebo u pole, černou skládkou ovšem je i například jen hromádka jakéhokoliv odpadu vedle kontejneru či popelnice.
Černé skládky nejenže hyzdí města a přírodu, ale mohou představovat velké nebezpečí pro životní prostředí i zdraví lidí. Proto se jejich problematikou zabývají nejen státní orgány v čele s ministerstvem životního prostředí (MŽP) a Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP), ale také různé iniciativy, například spolek Ukliďme Česko a jeho projekt ZmapujTo, který poskytuje nástroj pro hlášení černých skládek a spravuje jejich mapu.
Podle MŽP se zdá, že během pandemie černých skládek spíše přibývá. „Mohlo to být způsobeno tím, že lidé byli více doma, více vyklízeli staré věci, i když právě před tímto MŽP varovalo, a v kombinaci s uzavřenými sběrnými dvory v některých obcích mohlo docházet ke zvýšení počtu černých skládek jak v okolí kontejnerových stání, tak v přírodě,“ uvedl Ondřej Charvát, tiskový mluvčí ministerstva. Situace se podle něj liší v různých městech a obcích, i podle velikosti.
ČIŽP dle slov svého mluvčího Jiřího Ovečky případy typických černých skládek, tedy nelegálního ukládání odpadů v přírodě, registruje na setrvalé úrovni: „Jde o několik desítek případů ročně a ze své kontrolní činnosti nemáme informace o tom, že by počet černých skládek rapidně narůstal.
„Rozdíly nicméně panují v rámci regionů, což se mimo jiné projevilo i v době lockdownu. Regionální nárůst v roce 2020 naše oblastní inspektoráty vysvětlují ve vztahu k pandemii, kdy se občané více pohybují v přírodě,“ dodal Ovečka.
ČIŽP podle něj loni prošetřila téměř 350 nelegálních způsobů nakládání s odpady, kdy značnou část představuje nezákonné odstraňování, tedy ukládání odpadních zemin a stavebních odpadů v rámci nepovolených terénních úprav. V loňském roce byla za nelegální terénní úpravy prováděné stavebními odpady vedena 152 řízení o přestupku, pokuty přesáhly dvanáct milionů korun.
Kromě stavebních odpadů končí na černých skládkách běžně také například staré pneumatiky, nepotřebný nábytek a vysloužilé spotřebiče. Právě stará elektronika je přitom odpadem, který může způsobit velké ekologické škody. „Mezi nejnebezpečnější druhy elektroodpadu patří například všechny druhy baterií,“ připomněl David Vandrovec, generální ředitel společností REMA.
