Zpřesněný odhad vývoje italské ekonomiky ukázal na její propad mezičtvrtletně o 5,3 % a meziročně 5,4 %. Ve srovnání s prvním odhadem byl tak skutečný pokles v obou případech nižší o 0,6 p.b. Nejvýrazněji se na poklesu italského HDP podílela spotřeba domácností následovaná fixními investicemi. Mírně záporný byl i příspěvek zahraničního obchodu, když spolu s vývozy poklesly vlivem nižší domácí poptávky i dovozy.
Překvapením je zhruba nulový příspěvek vládní spotřeby, podle něhož toho italská vláda pro ekonomiku v prvním čtvrtletí moc neudělala. Slabší poptávka se již Itálii projevuje i v nižší dynamice spotřebitelských cen. Ty v květnu zaznamenaly meziměsíční pokles o 0,2 %, když ještě v dubnu rostly o 0,5 %. K největšímu poklesu cen došlo v dopravě a v oblasti kultury a volného času.
V opačném směru pak byla revidována čísla vývoje francouzského HDP. Ta nakonec ukázala na meziroční pokles HDP v 1. čtvrtletí o 5,0 %, zatímco první odhad činil -5,4 %. Nevíce se na poklesu francouzské ekonomiky podepsaly fixní investice, které propadly mezičtvrtletně o 10 %, následované spotřebou domácností. Podle dat francouzské inflace zůstaly spotřebitelské ceny v květnu oproti dubnu beze změny.
V celé eurozóně pak podle dnešního prvního odhadu poklesly spotřebitelské ceny meziměsíčně o 0,1 %, když ještě v dubnu rostly o 0,3 %. Meziročně spotřebitelské ceny v eurozóně zhruba stagnovaly. Pokud se slabá poptávka bude ještě více propisovat do vývoje spotřebitelský cen, tak evropské ekonomice již hrozí nebezpečná deflace. Evropská centrální banka toho přitom již moc nezmůže a odpovědnost tak leží především na evropských vládách.
Ve středoevropském regionu vyšly finální odhady HDP pro Polsko a Maďarsko. Zpřesněný odhad vývoje polské ekonomiky se od prvního odhadu lišil minimálně a polské HDP tak v 1. čtvrtletí pokleslo mezičtvrtletně jen o 0,4 %, meziročně dokonce o 2 % vzrostlo. Obdobně na tom bylo i Maďarsko, které zaznamenalo shodný mezičtvrtletní pokles HDP o 0,4 %, při meziročním růstu o 2,2 %. Jak v případě Polska, tak i Maďarska se na tomto vývoji podílelo především pozdější zavedení restriktivních opatření proti šíření koronaviru.
V Polsku byla včera zveřejněna i květnová inflace, podle níž spotřebitelské ceny poklesly meziměsíčně o 0,2 %. Vývoj polské inflace v druhém čtvrtletí tak ukazuje, že i zde došlo k výraznému útlumu poptávky, to nicméně potvrdily i poslední výsledky maloobchodních tržeb a průmyslové produkce, a čísla HDP za druhé čtvrtletí již rozhodně tak přívětivá nebudou.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
