Hlavním důvodem tohoto poklesu byla bezesporu restriktivní vládní opatření zavedená v průběhu března, jejichž cílem bylo bránit šíření koronavirové infekce. Oproti našemu odhadu, který počítal s mezičtvrtletním poklesem hrubého domácího produktu (HDP) o 7,6 %, byly tak skutečné dopady koronaviru na českou ekonomiku pravděpodobně méně závažné. Trh se ve svých odhadech naopak moc nemýlil.
Jde však o předběžný odhad, jež je pravděpodobně zatížen velkou mírou datové nejistoty. Březnová paralýza české ekonomiky totiž vedla k uzavření velké části provozoven ve službách a maloobchodu, a k přerušení výroby v části zpracovatelského průmyslu. Je tak otázkou, zdali se statistickému úřadu podařilo plně podchytit toto období. Může se tak stát, že ČSÚ některá data obdrží až zpětně a můžeme se tak dočkat výraznějšího zpřesnění při zveřejnění druhého odhadu vývoje HDP.
Podle našeho názoru by tak skutečný pokles české ekonomiky mohl být v prvním čtvrtletí ještě výraznější, než ukazují čerstvě publikovaná data. Zajímavý je totiž komentář ČSÚ, kde se uvádí, že pokles tvorby hrubé přidané hodnoty byl nejvíce ovlivněn vývojem ve zpracovatelském průmyslu a ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. O dalších drobných službách, které byly zjevně zasaženy také, zde však zmínka není. Právě zde existuje největší datová nejistota.
Struktura růstu HDP není prozatím známa. Statistický úřad však uvádí, že negativní meziroční vývoj HDP byl způsoben především poklesem zahraniční poptávky a nižší tvorbou kapitálu. Pozitivní vliv měly rostoucí výdaje vládních institucí. To zapadá do kontextu paralyzované globální ekonomiky s omezeným mezinárodním obchodem a vysokou mírou nejistoty ohledně dalšího vývoje.
Spotřebu domácností ČSÚ nezmiňuje, dopady na ní však byly v prvním čtvrtletí pravděpodobně tlumeny předzásobením domácností. Významnější důsledky koronaviru na spotřebu domácností lze tak očekávat v druhém čtvrtletí.
V české ekonomice však již dochází k významnému rozvolňování vládních opatření a lze tak očekávat její postupné oživení v druhé polovině letošního roku. Rychlost tohoto oživení však bude záviset také na tom, jak rychle se obnoví poptávka ze zahraničí. Ta je totiž pro vývozně zaměřenou českou ekonomiku klíčová. V návaznosti na to naše aktuální prognóza očekává meziroční pokles české ekonomiky v letošním roce o 6,5 % a obnovení jejího růstu na 9,7 % v roce příštím.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
