„Penzijní připojištění dává z hlediska investování největší smysl. Současné penzijko je z hlediska způsobu investování velmi podobné podílovým fondům, má nicméně výhodu státní podpory. Stavební spoření při současných podmínkách dává výnos zhruba kolem 4 %, penzijní připojištění očekávaný výnos podle strategie 4 až 8 %. Dlouhodobý výnos je pak podobný pro penzijko i podílové fondy podle strategie tedy 3 až 7 %,“ řekl pro server iDnes investiční stratég ČSOB Asset Managementu Aleš Prandstetter.

Na výběr jsou čtyři strategie spoření: konzervativní, dynamická, růstová a vyvážená. U penzistů je nejčastější konzervativní způsob. Nechtějí riskovat a je pro ně důležitá návratnost vložených peněz. Zhodnocení je ovšem nejnižší, očekává se průměrné roční zhodnocení 1,7 %. Platí, že čím vyšší výnos, tím jsou tržní rizika vyšší. Strategii ale klienti můžou v průběhu platnosti smlouvy měnit.

Josef Vávrovský z Božejovic, vesničky nedaleko Tábora, si penzijní připojištění zřídil už před devíti lety. „Když jsem končil s podnikáním, šel jsem zrušit účet do České spořitelny, kde mě úřednice tuhle myšlenku naočkovala. Rozhodl jsem se zkusit to a po šesti letech spoření, kdy jsem vložil něco přes 46 tisíc korun, jsem dostal kolem sedmdesáti tisíc,“ vzpomíná dnes devětašedesátiletý důchodce.

„Před šesti lety, zase to byla náhoda, jsem při placení pojistky na auto dal řeč s makléřem České pojišťovny, který mi poradil, abych doplňkové penzijní spoření uzavřel i na manželku. Poslechl jsem ho a výnosnou úložku tak zdvojnásobil,“ dodává Josef Vávrovský.

Peníze naspořené v doplňkovém penzijním spoření lze bez jakýchkoli sankcí dědit, tedy včetně výnosu a státních příspěvků. A většinou je vedení účtu zdarma. To byl hlavní důvod, proč rodina Vávrovských do spoření investovala 24 tisíc korun ročně.

„Až dokončím další pětiletý cyklus, se spořením končím. V době, kdy jsem si k důchodu přivydělával rozvážením pečiva, to nebyl problém. Dnes, když s manželkou žijeme pouze z důchodu, už to začíná být zátěž,“ vysvětluje Vávrovský.

Finanční experti ovšem radí spořit, dokud to jde. Státní příspěvek se připisuje k platbám od 300 korun měsíčně, maximální je u tisícovky. V případě spoření dvou tisíc korun měsíčně klient dostane také 2760 Kč ročně, ovšem navíc může uspořit ještě několik set korun na daních, pokud ještě podniká. Daňová úspora činí až 1800 Kč.

Doplňkové penzijní spoření je otevřené pro všechny osoby starší 18 let. Horní hranice neexistuje, proto si ho mohou založit i senioři. „Kromě státního příspěvku jsou výhodou zákonem zastropované poplatky za správu prostředků a jejich zhodnocení. To je na finančním trhu unikátní,“ uvedl Jan Sedláček z Asociace penzijních společností.

Problém je pouze v případě, když klient chce spoření zrušit dřív než za pět let. Nejdřív to je možné po dvou letech, ovšem pak dostane pouze naspořenou částku bez státní podpory a úroků.