Ve srovnání s prvním odhadem ze začátku února tak došlo k nepatrné revizi ve směru mírně vyššího růstu hrubého domácího produktu (předchozí odhad hovořil o růstu HDP o 0,3 % mezikvartálně a o mínus pěti procentech meziročně – pozn. aut.). Za celý loňský rok zaznamenalo tuzemské hospodářství vlivem koronavirové pandemie historicky nejhlubší pokles o 5,6 procenta.
Výkon ekonomiky tak byl ve čtvrtém čtvrtletí nad očekávání dobrý, a to hlavně díky velmi dobrým výsledkům průmyslu. Ty se odrazily v rekordních přebytcích zahraničního obchodu a čistý export tak představoval hlavní zdroj mezičtvrtletního růstu HDP (s příspěvkem jednoho procentního bodu). K němu ve stejném rozsahu přispěly také vyšší výdaje vlády.
Spotřeba domácností oproti třetímu čtvrtletí naopak poklesla o čtyři procenta, a to i přes předvánoční otevření obchodů. Investice i nadále doplácely na zvýšenou míru nejistoty a oproti loňsku byly nižší o 12,3 procenta, mezičtvrtletně však již klesly jen o 0,3 procenta.
Meziroční pokles hrubé přidané hodnoty se ve zpracovatelském průmyslu zmírnil z 4,6 procenta na 1,1 procenta a ta se tak již nacházela na dosah předkrizovým úrovním. V odvětví služeb a obchodu pokračoval nucený útlum ekonomické aktivity a přidaná hodnota klesla meziročně o 3,3 procenta, resp. o 14,7 procenta.
Odchylka skutečného meziročního vývoje ekonomiky od vývoje námi prognózovaného (ve výši +1,6 p.b.) byla dána vyšší dynamikou vládní spotřeby a výrazně lépe se dařilo také čistému exportu. Mírně vyšší růst ve srovnání s naší prognózou vykázaly i fixní investice.
Meziroční růst spotřeby domácností byl naopak o 0,7 procentního bodu nižší, než jsme čekali, když vliv prosincového rozvolnění protiepidemických opatření byl pravděpodobně slabší, než jsme předpokládali.
Začátek letošního roku se nesl ve znamení přetrvávajících protiepidemických opatření a rychlého šíření nákazy. To nakonec vedlo k jejich dalšímu zpřísnění od začátku tohoto týdne. V prvním čtvrtletí tak tuzemské hospodářství zřejmě klesne.
Služby a maloobchod zůstávají zavřené a k problémům s dodávkami výrobních vstupů v průmyslu se zřejmě přidá i zvýšený nedostatek pracovních sil, a to v důsledku plánu na vyšší míru testování a úplného uzavření škol a školek.
Na růst průmyslové produkce ve čtvrtém čtvrtletí navíc působila snaha některých prodejců o předzásobení se v souvislosti s koncem přechodného pobrexitového období, či vlivem nových emisních norem platných od začátku letošního roku v automobilovém průmyslu. Zatímco ve čtvrtém čtvrtletí tyto skutečnosti působily na vyšší růst ekonomiky, v prvním čtvrtletí by měly mít opačný vliv.
Další vývoj ekonomiky bude záviset především na tom, jak se podaří zvládnout očkování. To je však v tuzemsku stále na začátku a s ohledem na plánované dodávky vakcín se tak významnějšího ekonomického oživení nejspíše dočkáme až v druhé polovině roku.
Pro celý rok 2021 očekáváme růst českého HDP o 2,6 procenta s tím, že rizika tohoto odhadu jsou ve světle posledního vývoje pandemie vychýlena ve směru nižšího růstu. Největším rizikem je případné úplné uzavření průmyslových odvětví, které by se podepsalo na výrazném zhoršení výhledu tuzemského hospodářství a na zásadním zhoršení stavu veřejných financí.
Problematická je především skutečnost, že v ostatních státech průmysl pokračuje ve své činnosti a v případě přerušení dodávek vstupů od českých producentů by tak mohlo dojít k jejich nahrazení výrobci z jiných zemí. To by mělo dlouhodobé dopady na tuzemský výrobní sektor a významně by oslabilo schopnost ekonomiky k rychlému oživení.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
