Výtky, které oprávněně zaznívají na nepřipravenost této změny, tentokrát směřují přímo k ministru pro místní rozvoj a místopředsedovi vlády pro digitalizaci Ivanu Bartošovi, který tuto funkci získal na základě očekávání vztahujících se k pirátské předvolební agendě.
Zatím to ale vypadá, že digitalizace státní správy v jeho podání směřuje ke stejné výsledkové nule, jako „úsilí“ lidoveckého ministra zemědělství Marka Výborného o zavedení spotřební daně na tiché víno.
Už 18. dubna na Setkání lídrů developmentu, které se uskutečnilo v prostorách České národní banky, se většina přítomných odborníků – včetně některých pozvaných politiků – vyjadřovala k harmonogramu příprav velmi skepticky.
Poukazovali především na to, že k 1. červenci letošního roku sice začne platit většina změn vyplývajících z nového stavebního zákona, státní správa však tradičně zanedbala přípravu souvisejících opatření: Nejen takzvaného Portálu stavebníka a dalších informačních systémů, ale také prováděcích vyhlášek.
Ministr/místopředseda Bartoš na akci nedorazil, poslal za sebe svého náměstka Lukáše Černohorského. Ten v zastoupení sliboval, že lidé ze stavebních úřadů se budou moci s klíčovou webovou aplikací seznámit „už“ v červnu, takže budou „celý měsíc“ na to, aby si ji dokonale osvojili a začali ji využívat ve prospěch veřejnosti.
Bartoš, politický nominant, který by měl být už z titulu svých funkcí dnem i nocí připraven nést kůži na trh, zřejmě tušil konfrontaci. Té se vyhýbá stejně urputně, jako příslovečný pekelník křesťanským symbolům.
Nebozí úředníci z jeho okolí jsou tak na podobných fórech i v médiích opakovaně vystavováni atakům profesionálních oponentů všeho s nálepkou „Made in Strakovka“ z řad opozičních politiků. Co mezitím dělá Bartoš není známo.
Zkrácení by zlevnilo novostavby
Možná cvičí na akordeon… Hru na „fňuknu“ alespoň před volbami deklaroval jako svou zálibu, aby zaujal i ty občany, kteří jeho dredy příliš sexy neshledávají. Nejen digitalizace stavebního řízení, ale celý zákon, by přitom měla významně zkrátit všechny dosud zažité a v praxi značně fluidní termíny. Mimo jiné zavádí princip „jedno řízení, jedno razítko“.
A také rozhodování stavebních úřadů v pevně stanovených lhůtách, kdy bude možné získat povolení pro stavbu rodinného domu už za 30 dní, u složitějších staveb typu dálnice nebo elektrárna do 120 dní.
A kdyby se podařilo zkrátit stavební řízení z nynějších deseti i více let na jeden rok, zlevnilo by to čtvereční metr v novostavbě o 15 tisíc korun. Takový odhad alespoň na setkání lídrů developmentu zazněl.
„Revoluce ve stavebnictví“ na úřady zatím nedorazila
Po jednomyslném schválení Poslaneckou sněmovnou a souhlasu Senátu podepsal prezident republiky novelu nového stavebního zákona 22. května 2023. Účinnosti nabyl k 1. 1. 2024 pro tzv. vyhrazené stavby (infrastrukturní stavby jako např. dálnice, pozn. aut.). Pro jiné než vyhrazené stavby nabývá účinnosti od 1. 7. 2024.
Když ale portál Seznam zprávy před pár dny zkoumal, kam pokročila „revoluce ve stavebnictví“, jak se ministr Ivan Bartoš vyjadřoval, když se ještě vyjadřoval, zjistil, že lidé na stavebních úřadech nový systém ještě vůbec neviděli. A také stále nemají nové počítače, bez kterých jej ani nebudou moci plně využívat – i kdyby do července zácvik nakrásně zvládli. To je ovšem krajně nepravděpodobné.
„Nemáme, nevíme, neznáme, neviděli jsme.“ Tak shrnuli kolegové ze Seznamu nejčastější odpovědi úředníků odboru výstavby Městské části Prahy 12 na otázku, jak jsou na tento revoluční kvas připraveni.
„Jestli jsme připraveni? Vůbec. V lednu jsme objednávali 17 sad počítačů, nemáme ani jeden. Kdy přijdou, s jakým systémem, co vše na něm budeme moci dělat, to nevíme,“ krčí podle nich rameny úřednice s mnoha lety zkušeností ve státní správě.
A chybějící počítače jsou prý ten nejmenší problém. Zásadní je neznalost nového systému. Viděli ho pouze na slidech koncem dubna během jediného školení organizovaného Bartošovým ministerstvem pro místní rozvoj.
Zatím tak netuší, jestli spolu budou komunikovat nový a starý systém, zda budou moci používat staré šablony, bude-li systém upozorňovat na změny v katastru nemovitostí, jak a kde budou moci klienti nahlížet do spisu, koho se budou moci oni i stavitelé ptát… Prostě takové ty běžné otázky z praxe.
Ty ale akordeonistu Ivana Bartoše zjevně netrápí.
