Uvolněná měnová politika ECB umožnila relativně levné financování vládních dluhů. V případě zpřísňování měnové politiky hrozí prudký růst nákladů na obsluhu dluhů, což může vyvolat dluhovou krizi v jižním křídle eurozóny.
Konec kvantitativního uvolňování přichází po téměř čtyřech letech v politicky napjaté situaci. V Itálii a nově i ve Francii vznikají vážné problémy při sestavování veřejných rozpočtů. Obě země se zřejmě vydají cestou stimulace hospodářství skrze rozpočtové deficity. Taková hospodářská politika však v konečném důsledku povede k růstu zadlužení, což po ukončení kvantitativního uvolňování může zvýšit náklady na splácení dluhů.
Za čtyři roky kvantitativního uvolňování byla nakoupena finanční aktiva za 2,6 bilionu eur, což podpořilo růst cen na burzách. Nenakupovala se však pouze evropská aktiva. Z ekonomických modelů je patrné, že podstatná část finančních toků směřovala k nákupům amerických akcií.
Konec kvantitativního uvolňování by také mohl mít negativní vliv na ceny akcií. Vzhledem k tomu, že se však neočekává zpřísňování měnové politiky v eurozóně skrze růst úrokových sazeb dříve než ve druhé polovině příštího roku, existuje časový prostor pro adaptaci na nové podmínky.
Autor je hlavní ekonom společnosti BH Securities
(Redakčně upraveno)
