Vysoké úrokové sazby jsou důsledkem ještě ne zcela skončeného boje s mimořádně vysokou inflací uplynulých let, jež průmyslovým podnikům nebývale zvedla ceny vstupů typu energií nebo stavebnin či chemických látek, hnojiv a potravin.
Podobným problémům čelí klíčové vývozní trhy, jako je právě Německo. To se musí vypořádat s odstřižením od ruských energií, zejména plynu, což zvyšuje náklady tamním podnikům, které tak v důsledku slabší konkurenceschopnosti na světovém trhu omezují svoji výrobu.
Navíc se horší také vyhlídky českých průmyslníků na příští rok, neboť palčivě vnímají pokles nových zakázek, k němuž dále došlo právě během června. Čelí rostoucím cenám vstupů, aniž by kvůli oslabené poptávce mohly vyšší náklady plněji přenášet na zákazníka.
Vlivem tenčících se ziskových marží a omezení výroby tudíž také dochází ke snižování početního stavu zaměstnanců v tuzemských průmyslových podnicích. Ten však z důvodu obecného přehřátí tuzemského pracovního trhu zatím nevede k výraznějšímu růstu míry nezaměstnanosti.
Propuštění pracovníci odcházejí do předčasného důchodu, případně si rychle nalézají nové pracovní uplatnění. Úřady práce v Česku stále vypisují stovky tisíc volných pracovních míst. V příštích měsících by se situace v tuzemském zpracovatelském průmyslu měla mírně zlepšovat, avšak zatím jen ve smyslu méně výrazného zhoršování výrobních podmínek, než jejich absolutního zlepšování.
Příznivě by se měl projevit další pokles úrokových sazeb jak v Česku, tak v eurozóně, který by měl podnítit ekonomickou aktivitu, investice a konečně výrobu. To vše při již poměrně stabilizovaných cenách energií a jednociferné inflaci.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
