Ačkoli se většina podnikatelů hlásí k pravici, z bleskového průzkumu PKF Apogeo, kterého se zúčastnily především středně velké firmy různých oborů, vyplývá zajímavý závěr. Podniky by se nebránily zvýšení některých daní.
„Za pozornost opravdu stojí, že většina našich klientů, kteří se do výzkumu zapojili, se označuje za pravicově smýšlející občany. Jde o 67 procent z nich, 26 procent se identifikuje spíše levicově, ostatní jako nevyhranění,“ potvrdil Tomáš Pacovský, Managing Partner PKF Apogeo.
„Zároveň vidíme poměrně smířlivý přístup respondentů k případnému růstu některých daní,“ zdůraznil Pacovský, podle něhož má tento – pro někoho jistě překvapivý výsledek – vcelku logické vysvětlení.
„Podnikatelé, kteří díky svým nesporným zkušenostem mohou zřejmě vcelku reálně posoudit možnosti státu v oblasti řešení problémů veřejných financí, jsou ochotni akceptovat i některé nepopulární kroky,“ uvedl Pacovský.
„Další data však ukazují, že očekávají primárně snižování nákladů a růst efektivity u státu, což je zjevně upřednostňovaný model přístupu k veřejným prostředkům,“ zdůraznil Tomáš Pacovský z PKF Apogeo.
Většina chce euro
Průzkum, který byl zaměřen na některá volební ekonomická témata, také ukázal, že podnikatelé výrazně podporují zavedení eura: 62 procent s evropskou měnou souhlasí, odmítá ji naopak 28 procent. V případě daní má většinovou podporu mezi podnikateli zvýšení spotřebních daní na tabák, alkohol a další „neřesti“ včetně slazených nápojů (souhlasí a spíše souhlasí 88 % dotázaných).
Podobně by podnikatelé podpořili také zavedení zdravotních nadstandardů s doplatkem a případně dalších plateb ve zdravotnictví (67 %). Naopak největší odpor vzbuzují opětovné zavedení dědické a darovací daně a majetkových daní vypočítaných z čistého jmění plátce.
Například případné uzákonění transferové daně podle slovenského vzoru odmítá více než 80 procent dotázaných a obnovení daně dědické a darovací dokonce 88 procent.
Silný odpor je i k myšlence zvýšení DPH (skoro 70 %). V názoru na některé další daně se podnikatelé rozdělují v podstatě na dvě stejně početné skupiny. To platí například u zvýšení daně z nemovitostí, kde polovina dotázaných s takovou možností souhlasí nebo ji nevylučuje, 43 procent nesouhlasí a sedm procent na tuto otázku nemá ujasněný názor.
Valorizace slev na poplatníka
Otázka na zdanění práce byla položena odděleně. Možnost zvýšení plateb v této oblasti odmítlo 60 procent dotázaných. Dále ale otázky mířily na některé dílčí možnosti, kde v některých případech dotazovaní podnikatelé případné změny spíše podporují.
To platí především u možnosti zjednodušit systém a zrušit různorodé daňové výjimky (například podpora hypoték). Podnikatelé jsou také pro valorizaci slevy na poplatníka, což je pomoc především pro nízkopříjmové skupiny zaměstnanců či živnostníků.
Výrazný je naopak odpor proti různým způsobům zvýšení daně z příjmu u fyzických osob. Zvýšení základní sazby daně na 20 procent, což by byla eliminace poklesu sazby z doby zrušení superhrubé mzdy, odmítlo jednoznačně či spíše více než 67 procent dotázaných.
Proti zavedení výraznější daňové progrese, než je nyní, se vyjádřilo 62 procent podnikatelů. V podstatě rozpolcena je podnikatelská obec v přístupu k otázce sblížení zdanění zaměstnanců a OSVČ. Proti takovému kroku je 50 procent dotázaných, více či spíše pro pak 43 procent.
Omezte státní dotace
K překvapivým závěrům průzkumu by pro mnohé mohlo patřit to, že 96,5 procenta podnikatelů souhlasí s omezením státních dotací do ekonomiku. Ve skutečnosti to je ale logické.
„Právě podnikatelé nejlépe vědí, jak dotační prostředí ničí trh a volnou soutěž. Takže tato téměř jednotná nedůvěra k dotacím by nás neměla překvapovat,“ poznamenal Pavel Postl, Senior Partner PKF Apogeo.
O něco menší, ale přesto velmi silnou podporu má také plošné snížení počtu státních zaměstnanců, snížení počtu ministrů a náměstků či zrušení krajů či dokonce snížení počtu obcí. Naopak většina podnikatelů odmítá snížení podpor pro neziskový sektor nebo snižování důchodů a úrovně sociálního zabezpečení.
„Podle našeho názoru se zde znovu projevuje zkušenostní základna lidí, kteří jako podnikatelé či podnikoví manažeři řeší každodenně reálné ekonomické, finanční a sociální problémy. Znají tedy dobře cenu sociálního smíru a setkávají se i s tím, jaké úkoly pro společnost vykonává neziskový sektor,“ dodal Postl.
Poslední částí průzkumu se týkala priorit, kterým by se podle podnikatelů měla vláda a obecně stát zabývat v dalším období. Účastníci dostali 10 odpovědí, kterým přidělovali známku od jedné (nejvyšší důležitost) do pěti, přičemž každou hodnotu bylo možné použít pouze dvakrát.
„Vítězem“ se staly omezení byrokracie a elektronizaci státní správy, což jedničkou označilo více než 40 procent dotázaných a dvojkou dalších 14 procent. Srovnatelnou důležitost účastníci přidělili také investicím do bezpečnosti (obrana, hybridní rizika, kyberbezpečnost). Třetí výsledkově podobnou možností pak byla opatření pro posílení konkurenceschopnosti především v oblasti cen energií.
Naopak nejnižší důležitost podnikatelé přidělili podpoře porodnosti a demografického vývoje, podpoře zaměstnanosti a s odstupem jednoznačně marginální význam pro ně má podpora ESG, rovných příležitostí a odpovědné ekonomiky.
