Podmínky podomního prodeje energií jsou aktuálně diskutovaným tématem. Ministerstvo průmyslu a obchodu shromáždilo k novele energetického zákona přes tři sta připomínek a úprava stávající legislativy je podle jejího náměstka pro energetiku Reného Neděli potřebná. Na konferenci uvedl několik příkladů, kdy důvěřiví lidé v důchodovém věku změnili po telefonu dodavatele nebo uzavřeli i více smluv, včetně plynu, na nějž ani nemají přípojku, s odůvodněním, že pán měl hezký hlas. Takové případy stále existují, i když jsou i sofistikovanější metody, například nabídka zajímavé jednotkové ceny elektrické energie, přičemž je bezplatná komunikace s dodavatelem možná pouze přes webovou aplikaci a fyzická návštěva pobočky zpoplatněna. Konkrétní pán si pak podle Reného Neděli stěžoval, že byl na pobočce dvakrát, příliš informací se nedozvěděl a už se tam bojí jít, aby zase nemusel platit poplatek. „Je potřeba více informovat, vést diskuzi a dobrým dialogem ukazovat jednotlivé výhody i nevýhody. Viděli jsme i případy, kdy smlouva na plyn byla uzavřena na sedmnáct let,“ uvedl René Neděla. V rámci novely energetického zákona, která byla aktuálně v připomínkovém řízení, hodlá ministerstvo udělat konkrétní změny, jako je zajištění práva na informace, omezení délky některým smluv na maximálně 36 měsíců nebo upřesnění podmínek odstoupení od smlouvy.

Výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor se na diskusním setkání zaměřil na to, zda jsou nekalé praktiky při prodeji energií konkurenční výhodou. Podle jeho názoru jednoznačně ano, nakonec by se nepoužívaly, kdyby tomu bylo naopak. Nemůžou však podle Gavora přinést dlouhodobý efekt, naštvaného zákazníka si nelze dlouhodobě udržet. Hlavním smyslem Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) bylo dříve vymezit se vůči velkým hráčům. Situace se však rapidně změnila, takže dnes není podle Gavora podstatné, jestli je dodavatel velký nebo malý, ale seriózní či neseriózní. Úprava legislativy má podle jeho slov jednoznačně prioritu. Zejména generálně přenesená odpovědnost za zprostředkovatele na dodavatele energií není podle Asociace, kterou zastupuje, řešením. Dovedeno do absurdity nemůže být dodavatel zodpovědný za to, že zprostředkovatel třeba někoho okrade nebo znásilní. Pro kultivaci trhu již podnikla ANDE řadu kroků, například společnou deklarací dodavatelů, která zaručuje, aby navzájem nekladli klientům překážky při snaze změnit dodavatele. „Asociace nezávislých dodavatelů energií je připravena do konce roku 2019 spolupracovat na věcném záměru nového energetického zákona, příslušných pasážích zákona o ochraně spotřebitele a pokračovat v prohlubování samoregulace,“ doplnil na diskusním setkání Jiří Gavor.

Na ochranu spotřebitele jakožto základní předpoklad fungujícího trhu se zaměřil člen představenstva ČEZ Pavel Cyrani. Připomněl, že ČEZ podomní prodejce nepoužívá, což však zároveň podle jeho slov není úplným řešením celé problematiky. Jsou metody, kdy zprostředkovatelé lidi obvolávají, pak si nechají podepsat plnou moc, a vyhnou se tak podomnímu prodeji. Pouhý zákaz tedy vše nevyřeší.

Energetický trh je podle Pavla Cyraniho při porovnání s telekomunikačním nebo bankovním trhem nejvíce transparentní a liberalizovaný. To zároveň přináší úskalí, protože na trh může kdokoli vstoupit, zkoušet různé nekalé praktiky, a pak se jednoduše přejmenovat. Podle Cyraniho je třeba čelit agresivnímu podomnímu prodeji, získávání časově a věcně neomezených plných mocí. Problémem jsou rovněž spojené smlouvy, například zpoplatnění takzvaně darovaných LED žárovek v případě vypovězení smlouvy. Další nekalou praktikou jsou plné moci do aukcí, kdy je zákazník automaticky nucen dávat souhlas s odběrem energie a s rušením všech předchozích plných mocí. „Jsme v situaci, kdy je potřeba zajistit, aby se zákazníci nemuseli bát. Aby se tak nedělo, navrhujeme některé priority. Chceme především, aby na trhu pracovali renomovaní, seriózní a licencovaní obchodníci,“ přiblížil Pavel Cyrani. Lincencované externí poradce by bylo vhodné provázat s institutem energetického poradce jako profese v rámci národního systému kvalifikací (NSK) při ŠMT. Dalšími prioritami by mělo být stanovení jednotlivých minimálních pravidel pro ukončení smlouvy, časové omezení použití plných mocí na období maximálně půl roku, stanovení jasných pravidel pro použití sankcí a pokut, a to s cílem podpořit celkovou transparentnost trhu.

Miroslav Rottner z odboru právní ochrany spotřebitele Energetického regulačního úřadu na setkání označil za zásadní, že ERÚ má pravomoc ukládat pokuty a opatření k nápravě. Pravomocná rozhodnutí zároveň ERÚ zveřejňuje. Podstatné také je, že obce mohou metody podomního prodeje regulovat. „Energetický zákon obsahuje poměrně silná ustanovení, která se dají použít proti nekalým praktikám. Nerespektování ustanovení je pod poměrně velkými sankcemi,“ doplnil Miroslav Rottner. Aktuální problematikou, kterou Energetický regulační úřad řeší, jsou podomní prodeje energií, složité a obsahově nejasné smlouvy a obchodní podmínky a nejasné postupy při změně dodavatele. Je přesvědčený, že stávající legislativa je poměrně efektivní a že většina takových případů se dá pod jednotlivá ustanovení podřadit. Ocenil také fungující komunikaci mezi ERÚ a Českou obchodní inspekcí, neprodlené postupování podnětů, výměnu zkušeností a vzájemnou pomoc.

V navazující panelové diskuzi přiblížil Mojmír Bezecný, ústřední ředitel České obchodní inspekce, to, jak nekalé praktiky při podomním prodeji vnímá právě ČOI. V letošním roce totiž zaznamenal jeho úřad enormní nárůst podnětů na podomní prodej energií. U většiny ze tří desítek ukončených kontrol byly zjištěny nekalé obchodní praktiky. Z kontrol vyplynula celá škála problémů, spojených především s nepravdivými informacemi, návazná správní řízení probíhají. „Nejdůležitější se nám zdá plošná informovanost a místní aktivity obcí, tedy informování obecní a městské policie o pohybu pochybné osoby, stejně jako účinná spolupráce státních orgánů,“ uzavřel Mojmír Bezecný.