Oživení světové ekonomy ale rozhodně není nějakou přímočarou záležitostí, neboť pandemie koronaviru představuje výraznou nejistotu, navzdory výrazné podpoře, jíž se ekonomikám dostává ze strany měnové a rozpočtové politiky. Světová ekonomika letos dle propočtů MMF klesne o 4,4 %, odhad z letošního června pracoval s poklesem o 4,9 procenta.
Výhled se pro letošní rok zlepšil jak pro ekonomiku USA a eurozóny, byť v obou případech stále hovoříme o bezprecedentně silném poklesu HDP – v USA o 4,3 procenta, v eurozóně o 8,3 procenta. Zlepšil se také výhled pro Čínu, jejíž ekonomika by letos měla růst tempem 1,9 procenta oproti původnímu předpokladu růstu na úrovni jednoho procenta. V příštím roce by měl růst globální ekonomiky činit 5,2 procenta, když předchozí prognóza pracovala s růstem 5,4 %.
Dá se předpokládat, že lepší výhled HDP na rok 2020 reflektuje jak lepší než očekávaná data o HDP za letošní druhé čtvrtletí, tak jasné známky oživení aktivity, jež ze světové ekonomiky přicházely v průběhu třetího čtvrtletí. Zároveň ale zejména pro rozvinuté ekonomiky jako jsou USA, eurozóna a také Česká republika platí, že se na svůj předkrizový výkon vrátí nejdříve v průběhu roku 2022.
Česká ekonomika letos dle prognózy Mezinárodního měnového fondu vykáže pokles HDP o 6,5 procenta, příští rok by měl následovat růst na úrovni 5,1 procenta. I pro českou ekonomiku platí, že po prudkém propadu v jarních měsících následovalo v létě oživení ekonomické aktivity a HDP za letošní třetí čtvrtletí vykáže mezičtvrtletní růst.
Výhled na závěrečné čtvrtletí je ale zkomplikován příchodem druhé vlny pandemie a opatřeními, jež ve snaze pandemii zvládnout v těchto dnech oznamuje a zavádí česká vláda. Uvedená opatření budou mít nepříznivý vliv na konkrétní odvětví služeb (pohostinství, kultura, sport), nepříznivý dopad ale můžou mít i na náladu v ekonomice jako celku, i když se podaří vyhnout scénáři kompletních uzavírek ve výrobě, obchodu a službách.
Pokles HDP o 6,5 procenta se může pro letošní rok ukázat coby poměrně dobrý odhad, je zde nicméně riziko, že celkový pokles může být i o něco silnější, právě kvůli nejrůznějším omezením souvisejícím s koronavirem.
Osobně pro letošní rok pracuji s odhadem poklesu české ekonomiky o 6,7 procenta, nejistoty jsou ale výrazné. Pro rok 2021 očekávám růst HDP České republiky o 4,8 procenta, tedy o něco méně, než čeká MMF. Obě prognózy se ale fakticky shodují v tom, že česká ekonomika se z pohledu celkového výkonu vrátí na předkrizovou úroveň nejdříve v průběhu roku 2022.
V takto popsaném scénáři lze předpokládat, že Česká národní banka (ČNB) bude i nadále držet velmi uvolněnou měnovou politiku a může zvažovat další snížení úrokových sazeb a využití nestandardních nástrojů, pokud by se výhled české ekonomiky výrazněji zhoršil (zde je ale dobré připomenout, že výhled centrální banky pro českou ekonomiku pro letošní i příští rok byl v její srpnové prognóze poměrně dosti konzervativní).
Podporu získává česká ekonomika také skrze rozpočtové impulsy a právě efektivita využití rozpočtových nástrojů může české ekonomice v příštím roce významně pomoci, navzdory stávajícím nejistotám a komplikacím spojeným s koronavirem.
Autor je hlavní ekonom Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
