Politická kampaň řinčící zbraněmi. Babiš straší třetí světovou válkou

Tvrzení, že Fialova vláda chce rozpoutat třetí světovou válku, je lež jako věž. Expremiér Babiš to moc dobře ví, ale už nechce znovu zažít ponížení z dalších prohraných voleb. A tak pro vítězství udělá cokoliv a veřejnost bude dál strašit válečným konfliktem.
Babiš obviňuje své politické protivníky z válečné rétoriky. Je to ale on, kdo straší veřejnost. Začal s tím už v kampani před prezidentskými volbami. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Pořekadlo dvakrát nevstoupíš do stejné řeky v politice neplatí. Nebo aspoň pro někoho. Andrej Babiš to poprvé zkusil před prezidentskými volbami, a teď opět. Řeč je o vyhrožování válkou. Staví se sice do role mírotvorce, jenže je to právě on, kdo stále vytahuje tuto militaristickou kartu a vyvolává strach – aby na svou stranu přetáhl vyplašené voliče.

Napřed ve své kampani před prezidentskými volbami navazoval nepravdivý dojem, že jeho soupeř, generál ve výslužbě Petr Pavel, chce republiku zatáhnout do válečného konfliktu (viz billboard „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják“, pozn. aut.).

Teď už si šéf ANO a expremiér nebere servítky vůbec. Lživě obvinil koaliční kabinet, že chce vyvolat třetí světovou válku, když pro MF Dnes ve svém komentáři napsal, že chce obnovení území Ukrajiny, ale: „Jedině si na rozdíl od Fialovy vlády myslíme, že ta cesta nevede rozpoutáním třetí světové války.“

Andrej Babiš se zkrátka rozhodl pořádně přitopit pod „válečným“ kotlem, byť je jeho argumentace zcela za hranou. Paradoxem je, že původně premiéra Petra Fialu podporoval.

Když Vladimir Putin koncem února 2022 poslal svá vojska proti Ukrajině, byl to takový šok pro demokratické státy, že i opozičník Babiš ve sněmovně prohlásil, že jde o regulérní zahájení války, které je třeba nejen tvrdě odsoudit, ale především se proti němu i jasně postavit.

„Chtěl bych tímto jasně deklarovat, že hnutí ANO podporuje premiéra Petra Fialu a jeho vládu v krocích proti ruské agresi na Ukrajině,“ znělo Babišovo jednoznačné stanovisko, jemuž tleskali i koaliční poslanci a ministři. Jenže pak nastal jeho zásadní názorový obrat, Babiš a celá jeho parta se rozhodli vytlouct z ruské agrese na Ukrajině politický kapitál.

Začal mluvit o tom, jak Fialově vládě záleží více na Ukrajincích než českých občanech, kritizoval podporovatele Ukrajiny z toho, že používají slovo válka, kterému se on vyhýbá, nebo představil svým fanouškům kohouta, který nemá rád ukrajinské obilí.

Případně lidé z Babišova okolí bagatelizují úspěch české iniciativy získat pro ukrajinské ozbrojené složky dostatek munice, či zcela neoprávněně kritizují náčelníka generálního štábu Karla Řehku, který varuje před ruskou rozpínavostí a upozorňuje na to, že nejlepším způsobem, jak odstrašit potenciálního agresora, je mít dobře vycvičenou a moderně vyzbrojenou armádu.

To radši Babiš mluví o tom, jak je zapotřebí zorganizovat mírovou konferenci a nastolit mír. Samozřejmě jsme se od něj ale nikdy nedozvěděli, jak by mělo příměří mezi Ukrajinou a Ruskem vypadat, jaké by byly „parametry“ onoho míru.

Babiš samozřejmě moc dobří ví, že čím silnější Ukrajina bude a čím více se jí bude dařit na frontě, tím lepší pozici si pro vyjednávání o poválečném uspořádání vytvoří.

Jenže nic z toho Babiš veřejně nepřizná. Raději bude stále strašit válkou a řinčet zbraněmi, bude neoprávněně obviňovat politické konkurenty z militarizmu, hlavně, když nepřijde o své voliče, nebo ještě nějaké další na „mírovou“ rétoriku uloví.

Ilustrační foto: Depositphotos.com

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 2
Sdílet článek