Politickým handrkováním už Evropa ztratila až moc času

Názor
Včerejším předložením návrhu rozpočtu EU na období 2021-27 zahájila Evropská komise období náročného vyjednávání. Očekává se, že ke konečné dohodě nedojde dřív, než na červnové schůzce Evropské rady.
Evropská centrální banka se zatím dokázala úspěšně vyhnout krizi likvidity i finanční krizi. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Šetrná čtyřka o víkendu publikovala nepříliš promyšlené aide-mémoire, které v zásadě navrhuje jednorázové dvouleté krizové úvěry. V podstatě jediné, na čem se toto aide-mémoire Šetrné čtyřky shodne s francouzsko-německou iniciativou, je fakt, že má být plán hospodářské obnovy navázán na sedmiletý rozpočtový rámec MFF (multiannual financial Framework – pozn. red.).

Postoje zemí, které se další vlně evropské solidarity brání nejvíce, se však podle všeho v posledních hodinách změnily. Dánsko i Rakousko jsou evidentně ochotné ve věci budoucího rozpočtu a plánu zotavení EU přistoupit na kompromis. Dánský ministr zahraničí naznačil, že se jeho země „konstruktivně“ zapojí do jednání a bude se snažit o rozumný a férový kompromis. Rakouský ministr financí pro změnu dál pootevřel dveře případné kombinaci úvěrů a dotací s tím, že část evropské pomoci v boji proti viru patrně nebude nutné vracet.

K všeobecnému optimismu překvapivě přispěl i tradičně konzervativní německý list FAZ, který v pondělí vyjádřil podporu de facto malým fiskálním transferům: „Teď není ten pravý čas, abychom nutili jednotlivé země platit za chyby minulosti. Nastal čas si navzájem pomáhat. Budoucnost EU záleží na tom, zda dokážeme všichni táhnout za jeden provaz“. To je velmi silný signál, že se kancléřce Merkelové vcelku daří přesvědčit německou konzervativní elitu.

PSALI JSME:
Návrh Evropské komise musí podpořit všechny země Unie

Díky desetiletí výzkumu systémových rizik a nezamýšlených finančních a makroekonomických dopadů se dokázala Evropská centrální banka (ECB) úspěšně vyhnout krizi likvidity i finanční krizi. Očekáváme, že nyní zůstane v režimu prevence a na červnové schůzce oznámí další uvolňování, které bude spočívat v rozšíření programu PEPP (Pandemic Emergency Purchase Programme – pozn. red.) o 500 miliard euro na pokrytí koronavirových dluhů a v jeho prodloužení minimálně do září 2021.

V případě potřeby může ECB udělat ještě víc, když zvýší podíl nadnárodních dluhů v programu PSPP (Public Sector Purchase Programme – pozn. red.), dále sníží sazbu cílených dlouhodobějších refinančních operací TLTRO (targeted longer-term refinancing operations – pozn. red.) nebo bude dokonce nakupovat bankovní úvěry, jako to dělá americká centrální banka Fed v rámci svého programu Main Street.

Eurozóna je dle našeho názoru v oblasti akomodačních opatření šest až dvanáct měsíců za Spojenými státy, ale už teď je nad slunce jasnější, že současný cyklus monetární politiky povede de facto k opětovnému znárodnění trhu s vládními dluhopisy na obou stranách Atlantiku. Aby však byly akce ECB plně efektivní, potřebují také podporu ve fiskální oblasti, a to nikoli zítra nebo pozítří, ale už dnes, hned teď. Politickým handrkováním už Evropa ztratila až moc času.

Autor je vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Eurozóna: Vzhůru do dluhů

×

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Zbavovat se dolaru zatím není třeba

Před týdnem jsme se zaměřili na zhodnocení výkonnosti měn během prvního pololetí letošního roku. Přestože nejvíce nakaženou zemí covidem-19 a zemí s největším počtem úmrtí jsou Spojené státy, dolar hrál roli …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Proč Chorvatsko a Norsko, jako jediné v Evropě, nemají žádné zlato

Analýza
V Evropě jsou jen dvě země, které nedrží ve svých měnových rezervách žádné zlato. Jednou z nich je Norsko, které své rezervy ve výši 33,5 tuny prodalo v roce 2004 za 450 milionů dolarů. Dnes by za ně dostalo dvě miliardy dolarů, ale jak píše web Global Gold News, moc na tom nesejde, protože Norsko je jednou z nejbohatších zemí Evropy a každý Nor tak odporně bohatý, že by se Norsko mohlo nazývat zemí ropných milionářů.
Rolovat nahoru