Daňové přiznánízdroj: www.financnisprava.cz

PORADNA: Již jen hodiny zbývají na podání daňového přiznání

Už jen na hodiny se počítá čas, který zbývá těm, kdo si daně počítají sami, k odevzdání daňového přiznání.  Od loňského roku platí několik důležitých novinek, které je zapotřebí zohlednit. Podstatné změny se týkají hlavně osob samostatně výdělečně činných.

Od loňského roku došlo už u všech druhů paušálních výdajů k zastropování částek, nad které OSVČ nemohou žádné paušální výdaje uplatnit. Při stanovení maximální částky výdajů se vychází z maximálního příjmu dva milióny korun.

Uplatnění paušálních výdajů je vázáno na omezující podmínku. Jestliže se uplatňují výdaje v procentní výši k příjmům ze samostatné činnosti nebo z nájmu a součet dílčích základů daně, u nichž byly tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50 % celkového základu daně, přijdou podnikatelé o daňové zvýhodnění na děti (ročně na první dítě 13 404 korun, na druhé dítě 25 804 korun a na třetí a každé další dítě 17 004 korun) a o roční slevu na manželku ve výši 24 840 korun.

V případě autorských honorářů se po roční epizodě vrací praxe k tomu, že autorský honorář, který nepřesahuje v kalendářním měsíci od jednoho plátce 10 tisíc korun, je samostatným základem daně pro srážkovou daň 15 % jen tehdy, půjde-li o příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize. Příjmy za neperiodické publikace je nutné danit jako jiné příjmy ze samostatné výdělečné činnosti bez ohledu na výši honoráře.

V rámci boje proti daňovým únikům vznikla poplatníkům novou povinnost. Pokud příjem, který je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen (např. dar od blízké osoby, dědictví), je vyšší než pět miliónů korun, je nutné tuto skutečnost oznámit správci daně do konce lhůty pro podání daňového přiznání, tedy tentokrát do 1. dubna 2016.

Tato povinnost se nevztahuje na příjem, o němž může údaje správce daně zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce. Takovou přístupnou evidencí je např. katastr nemovitostí ČR.

Podmínky pro možnost odečtu zaplaceného pojistného na soukromé životní pojištění do roční výše 12 tisíc korun se zpřísnily jak pro zaměstnance, tak pro ty, kdo podávají přiznání. Aby bylo možné částku zaplaceného pojistného odečítat od základu daně, není možné během trvání pojistné smlouvy průběžně finanční prostředky vybírat.

Zákon od 1. ledna 2015 osvobozuje od daně z příjmů příležitostné dary tehdy, pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku do 15 tisíc korun.

Kdo pronajímá byt či jinou nemovitost, musí podle platné legislativy zdanit přijaté příjmy. Zákon rozlišuje, zda pronajímaná nemovitost je, či není evidovaná v obchodním majetku. Příjmy z pronájmu u fyzických osob podléhají dani z příjmů, ale nepodléhají odvodu sociálního a zdravotního pojištění.

V daňovém přiznání k dani z příjmu za rok 2015 lze vypočítanou daň snížit za každého zaměstnance se zdravotním postižením. Pokud firma zaměstnává osoby se zdravotním postižením, může uplatnit slevu na dani za každého pracovníka s plným úvazkem s 1. nebo 2. stupněm invalidity ve výši 18 tisíc korun, v případě zaměstnance ve 3. stupni invalidity pak sleva činí 60 tisíc korun ročně.

Obdobně jako u příjmu z pronájmu záleží na tom, zda jsou cenné papíry u fyzické osoby zahrnuté v obchodním majetku. Dani v ČR podléhají veškeré příjmy z cenných papírů realizované kdekoliv ve světě.

Pokud v obchodním majetku nejsou zahrnuty, je od daně z příjmů osvobozen hrubý příjem z prodeje cenných papírů, pokud v úhrnu za rok 2015 nepřesáhl 100 tisíc korun nebo prošly časovým testem (od nabytí po lednu 2014 k prodeji min. tři roky). Z prodeje cenných papírů se neodvádí sociální a zdravotní pojištění.

Za rok 2015 je důchod osvobozen až do příjmu 331 200 Kč, což odpovídá měsíční částce 27 600 korun. Do tohoto limitu se nepočítá příplatek nebo příspěvek k důchodu ani zpětně doplácený důchod. Důchod nad 27 600 Kč pobírá jen velmi málo důchodců.

Důchodce, stejně jako každý jiný zaměstnanec, přiznání nepodává, pokud u svého zaměstnavatele podepsal při nástupu prohlášení k dani z příjmů ze závislé činnosti a nemá při tom jiné zdanitelné příjmy (tj. z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu či ostatní příjmy) vyšší než šest tisíc korun za rok.

Přiznání nemá povinnost podat ani tehdy, jestliže prohlášení nepodepsal, ale jeho hrubá mzda na dohodu o provedení práce u jednoho plátce nepřesáhla v kalendářním měsíci 10 tisíc korun a zaměstnavatel zdanil jeho výdělek srážkovou daní 15 %.

Pokud měl důchodce příjmy současně od dvou či více plátců, musí daňové přiznání podat.

Na tom může dokonce vydělat. Pokud je celý důchod osvobozen od daně a základ daně ze závislé činnosti nepřevýší 165 600 korun, vyjde mu díky slevě 24 840 korun nulová roční daň a sraženou zálohu dostane od finančního úřadu jako přeplatek na dani.

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *