Kdo si prošel rozvodovým řízením, zřejmě bude souhlasit s tím, že existují i veselejší chvilky. A také lacinější události, zvlášť v případě, kdy se manželé nejsou schopni dohodnout. Pak totiž mohou být překvapeni, že jim k už tak velkým starostem přibude i vráska při pohledu na účet od právníka ve výši desítek tisíc korun. A ještě mohou přijít o část majetku, který jim až do rozvodu říkal pane a teď už představuje jen dluhy.
Nový občanský zákoník přinesl několik novinek také v manželském vypořádání.
Pokud se manželé nehodnou jinak, například v tzv. předmanželské smlouvě, vše, co si v průběhu manželského svazku pořídí, i veškeré jejich příjmy, se stává tzv. společným jměním. A majetek se musí rozdělit, i když mnohdy složitě. Odborníci radí se na všem podstatném dohodnout dopředu, protože v době samotného rozvodu převládají emoce a lidé se mohou dopustit zásadních chyb. A tou patrně nejhorší je, když tuto situaci neřeší vůbec.
Pro obě strany nejlepší, nejlevnější a také naštěstí nejčastější cestou k rozvodu je, když si manželé sami rozhodnou, kdo si co nechá, a v tomto smyslu sepíší smlouvu, kterou přikládají k žádosti o rozvod. Soudní poplatky je v takovém případě přijdou pouze na dva tisíce korun. Jediným omezením je, že takto se mohou rozvést jen manželství trvající minimálně jeden rok.
Pokud se však manželé nedohodnou, musí o rozdělení společného majetku rozhodnout soud. Ten přihlíží mj. k tomu, jak se který z manželů staral o rodinu, ale také se snaží, aby ani jeden z manželů „neostrouhal“. V tomto případě už poplatky narůstají, týkají se nejen soudních poplatků, ale také posudků, odměn advokátů či různých poplatků, takže je nutné počítat s desetitisícovými účty.
Nejhorší je nic neřešit
Vůbec nejhorší variantou je, když ani jeden z bývalých manželů neprojeví při vypořádání aktivitu a nechají rozvodové řízení, ať nějak dopadne. Takový stav však může trvat maximálně tři roky od podání žádosti o rozvod, pak se totiž manželé stávají automaticky podílovými spoluvlastníky majetku získaného v manželství. To znamená, že si dělí napolovic nejen majetek, ale také dluhy, které přitom byly často příčinou samotného rozvodu.
Může dojít dokonce k situaci, že jeden z partnerů musí nadále splácet úvěry na majetek, se kterým už nemanipuluje. Například hypotéku na dům či byt, z něhož byl v rámci rozvodu vystěhován. A pak následuje mnohdy složité jednání s bankou a bývalým partnerem, který nemovitost užívá, zda by hypotéku zvládal sám.
Dá se těmto koncům manželství předcházet? Dá, nejlépe již na začátku, kdy zpravidla snoubenci sepíší smlouvu o zúžení či rozšíření společného jmění manželů. Známá je jako předmanželská smlouva, ale je to název nepřesný, protože ji mohou uzavřít i manželé. Ale to už obvykle v situaci, kdy oba pomýšlejí na to, co bude, až…
V této smlouvě se upravuje nejen budoucí společně nabytý majetek, ale i ten současný. Důležité však je tento dokument uzavřít za asistence notáře, podepsaný jen ve dvou v kuchyni platný nebude.
