Finanční a ekonomické informace (faei.cz) se zúčastnily kulatého stolu, který organizovala Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů (APNÚ) a Centrum ekonomickým a tržních analýz (CETA). Týkal se právě chystané novely zákona o spotřebitelském úvěru.
Experti varovali před nevhodně nastaveném úrokovém stropu, který může „odstavit“ od nebankovních půjček až 60 procent současných klientů členů asociace, tedy až 90 tisíc osob. Aktuálně diskutovaný strop je na úrovni RPSN (roční procentní sazba nákladů, pozn. red.) 48 procent.
Příliš tvrdé podmínky by nejvíce zasáhly nízkopříjmové domácnosti, které obvykle žádají o malé půjčky na nenadálé výdaje. Odborníci varovali před růstem šedého a nelegálního trhu půjček, jako se to před několika lety stalo na Slovensku.
„Podporujeme zvyšování ochrany spotřebitele, ale současná novela bude mít zcela opačný efekt. Povede k vyloučení části společnosti z legálního financování a přinese nulovou ochranu před nekalými praktikami,“ řekl Jiří Hauptmann, člen představenstva APNÚ.
Dodal, že členové asociace pracují s nízkopříjmovými domácnostmi a ochrana spotřebitele je pro ně klíčová. „Pro mnoho domácností je malý úvěr poslední možností, jak zvládnout nenadálý výdaj. Pokud tuto možnost spotřebiteli vezmeme, jeho problém nezmizí,“ dodal Hauptmann.
Většina zamítnutých žádostí
Současně odmítl názor, že členové asociace „dají půjčku každému“. Jen v roce 2024 odmítly více než 58 procent žádostí. „Od roku 2019 se (množství odmítnutých půjček) standardně pohybuje nad hranicí 50 procent,“ sdělil Michael Fanta z CETA, což podle něj naznačuje, že se tento sektor do jisté míry stabilizoval.
„Tím přispívá ke snižování rizika předlužení klientů. Neplatí tedy, že všichni nebankovní poskytovatelé udělují úvěry plošně a každému, kdo o ně požádá,“ dodal Fanta. Ačkoli se často zdůrazňuje, že by si nízkopříjmové domácnosti neměly vůbec půjčovat, ale realita bývá jiná.
Průzkum mezi zákazníky členů APNÚ ukázal, že si nepůjčují na luxus ani na nadstandardní spotřebu. Nejčastěji jde o opravu domácích spotřebičů, elektroniky nebo automobilu (11 %), nákup základních spotřebičů, jako je pračka či lednička (10 %) či vybavení domácnosti (10 %).
Mezi další položky patří úhrada vyúčtování za energie (9 %) nebo rekonstrukce domácnosti či zaplacení nájmu (8 %). Na značkové nebo luxusní zboží si půjčuje pouze jedno procento zákazníků. Půjčka tedy bývá typicky krátkodobým řešením akutní situace.
„Tvrzení, že si chudší domácnosti nemají půjčovat, ignoruje realitu jejich situace. Neočekávaný výdaj není otázkou komfortu, ale fungování domácnosti. Regulace může ovlivnit jen to, zda si tito lidé půjčí legálně, nebo mimo dohled státu,“ uvedl Jiří Hauptmann z APNÚ.
„Z mého pohledu nejsou v rámci připravovaného návrhu zákona nedůležitější cenové stropy, ale upřesnění pravidel posuzovaní úvěruschopnosti,“ konstatoval David Šmejkal z Poradny při finanční tísni.
Varování před Slovenskem
Poskytovatel by měl podle něj posuzovat všechny závazky, které klient splácí nebo i nesplácí, což by vyřešilo povinné nahlížení do registrů. „Pro poradnu je jednoznačně alarmující očekávání, že 90 tisíc spotřebitelů se přesune do šedé ekonomiky,“ poznamenal Šmejkal.
Například na Slovensku po zavedení úrokových stropů výrazně klesl počet poskytovatelů a podle dostupných průzkumů má dnes více než třetina lidí problém získat legální úvěr. Zároveň každý třetí Slovák zná ve svém okolí nelegálního poskytovatele úvěrů.
„Pokud služba není dostupná legálně, spotřebitel se přesune na nelegální trh. To se stalo po zavedení úrokových stropů na Slovensku. V tu chvíli je mimo systém, bez kontroly a dat. Nevíme, jak je tento trh velký a co se na něm děje, zda lidé splácejí nebo nikoliv,“ uvedl slovenský advokát Michal Krajčírovič.
„Zahraniční zkušenosti potvrzují, že pokud cenový strop nereflektuje reálné náklady a rizikovost klientely, legální nabídka se omezí. Poptávka ale nezmizí. To vytváří prostor pro šedou zónu, kde žádná ochrana spotřebitele neexistuje,“ poznamenal Michael Fanta z CETA.
„Regulace musí být přísná, ale splnitelná. Pokud zavřeme dveře regulovanému trhu, lidé si najdou jiné řešení. A to už bude bez dohledu, bez pravidel a bez ochrany,“ konstatoval Jiří Hauptmann z APNÚ.
Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO), který se problematikou férových půjček a oddlužování dlouhodobě zabývá, je ale zastropování výše úvěru víceméně jisté. „Na zastropování je diametrální shoda,“ uvedl Nacher během diskusního kulatého stolu.
Dodal, že by se situace, která se stala na Slovensku, neměla v českých podmínkách opakovat, protože zatímco v zemi našich východních sousedů byl strop stanoven na RPSN 27 procent, v Česku by to mělo být 48 procent. „Spíše se obávám lidové tvořivosti poslanců,“ dodal.
