Pokud se podíváme na inflační čísla detailněji, v případě jádrové inflace (očištěné o volatilní položky jako jsou ceny potravin, energií nebo pohonných hmot, pozn. aut.) zůstává Česko nad evropským průměrem. V červnu tuzemská jádrová inflace poklesla z meziročních 4,1 na 3,8 procenta, o sedm desetin procentního bodu tak setrvala nad průměr EU.
Podobný je příběh i ve službách, kde zůstávají cenové tlaky nejvíce strnulé i kvůli svižné nominální mzdové dynamice. Ceny služeb v Česku sice mírně zvolnily růst na 6,5 procenta, stále však výrazně převyšují průměrnou dynamiku v EU.
Česko naopak zůstává premiantem při pohledu na ceny potravin, které v červnu stály za překvapivým poklesem celkové inflace. Podobně jako v minulém měsíci se v tuzemsku snížily ceny potravin zdaleka nejrychlejším tempem v celé EU (-4,8 %).
Ceny potravin přitom klesají jen v pěti zemích EU a v průměru meziročně vzrostly o 1,3 procenta. Směrem ke konci letošního roku nicméně odhadujeme, že desinflační impuls potravin v tuzemské spotřebitelské inflaci bude postupně vyprchávat, což je jeden z důvodů, proč očekáváme mírný nárůst inflace ke třem procentům na konci roku.
Po červnovém překvapení odhadujeme další pozvolný pokles spotřebitelské inflace pod dvě procenta v průběhu letních měsíců. Ve zbývající části roku ale zapůsobí statistická hra jménem srovnávací základna a inflace se kvůli tomu znovu vyšplhá mezi 2,5-3,0 procentům ke konci letošního roku.
Pro Českou národní banku by však nemělo jít o důvod, proč nedoručit nižší úrokové sazby, které se dle našeho názoru budou na konci roku pohybovat na 3,75 procenta.
Autor je analytik ČSOB
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com Ilustrační foto: Depositphotos.com
