Poučení vládnoucí garnitury z „blbé nálady“ je téměř nulové

Názor
Už nyní je jasné, že letošní rok zakončí česká ekonomika hlubokým propadem, nejhlubším v novodobé historii. To znamená, že ekonomické ztráty z chybějící produkce budou výraznější, než v roce 2009.
I když se již nacházíme ve druhé polovině prosince, opět netušíme, jaké daně budeme příští rok platit. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Většina z nás má ještě v paměti období poznamenané evropskou dluhovou krizí a tuzemským fenoménem v podobě „blbé nálady“. Za tou stála celá řada chyb ve vládní hospodářské politice, politická nestabilita v podobě častého střídání vlád a neustále se měnícího podnikatelského prostředí, včetně daňového. Ještě na konci roku 2012 nebylo jasné, jaké daně, pokud jde o DPH, se budou platit v roce 2013.

O osm let později zažíváme déja vu, poučení vládnoucí garnitury je téměř nulové. I když se již nacházíme ve druhé polovině prosince, opět netušíme, jaké daně budeme platit, tentokráte jde zejména o daně z příjmů fyzických osob, respektive otázku zrušení, či nezrušení superhrubé mzdy. Připomínat pak nemusíme vládní chaos kolem zavádění a uvolňování restriktivních opatření v boji s koronavirovou pandemií. Opětovně tak máme zaděláno na blbou náladu.

Faktor očekávání je v samotné ekonomické teorii již poměrně dlouhou dobu zmapován a o jeho klíčové roli dnes nikdo nepochybuje. Své o tom vědí zejména firmy investující do nových produkčních kapacit, technologií a podobně.

PSALI JSME:
Z krize bychom se měli proinvestovat, než vyškrtat, říká Radek Špicar

V jejich investičním rozhodování hrají očekávání zásadní roli, doba návratnosti investice se počítá v řádu let. A každé zvýšení nejistoty se projeví v tom, že investiční výdaje si společnosti pečlivě rozmyslí, v době pesimismu investice odkládají, případně realizují ty s kratší dobou návratnosti, tedy ty nejziskovější.

Kolik nás stála blbá nálada v předchozí krizi? Připomeňme, že na předkrizovou úroveň třetího čtvrtletí roku 2008 se česká ekonomika v objemu reálné produkce dostala až po šesti letech. Pokud jde o investice v podobě tvorby hrubého fixního kapitálu, ty samozřejmě reagovaly dříve, předkrizového vrcholu dosáhly o půl roku dříve, tedy v prvním kvartále 2008. Návrat zpět na tuto úroveň pak trval celou dekádu.

Nedopusťme, aby se tato situace opakovala! Naše ekonomika si další mnohaleté období podinvestovanosti dovolit nemůže. To už by nám ten vlak opravdu ujel a na konvergenci bychom opět mohli na delší dobu zapomenout.

Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
OECD vyhlíží mnohem slabší růst české ekonomiky, než česká vláda

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Do tuzemské ekonomiky se vrací dobrá nálada

Do české ekonomiky se pomalu vrací optimistická nálada. Svědčí o tom dubnový vývoj Indikátoru důvěry v českou ekonomiku, který sestavuje Český statistický úřad. Meziměsíčně se zvýšil o 2,8 bodu na hodnotu 97, …

Nálada v české ekonomice na vzestupu

Nálada v tuzemské ekonomice se podle statistických údajů v dubnu opět zlepšila. Celkový indikátor důvěry v ekonomiku se v dubnu vyšplhal na 97 bodů, nejvyšší hodnotu za poslední rok. Spotřebitelská důvěra …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

O kolik zdražil řízek, guláš nebo smažák. Velké srovnání cen

Analýza
Restauracemi se v úvodu roku prohnala vlna skokového zdražování způsobená zvýšením DPH. Navzdory klesající inflaci jsou březnové ceny v průměru o osm procent vyšší než před rokem. O kolik ale za posledních pět let zdražila běžná jídla, jako je svíčková, řízek nebo guláš? Společnost Dotykačka poskytla Finančním a ekonomickým informacím (FAEI.cz) detailní údaje o růstu cen vybraných pokrmů.