Tuto pozapomenutou událost připomíná publikace Jaderná elektrárna Dukovany včera, dnes a zítra, kterou Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) poskytla Skupina ČEZ u příležitosti 40. výročí Dukovan. Elektrárna byla ve zkušebním provozu spuštěna 3. května 1985.
„V koncepci jaderné energetiky Československa mělo být použité palivo po několik let uloženo v bazénu skladování u reaktoru, poté převezeno na Slovensko do Jaslovských Bohunic, kde byl mokrý mezisklad použitého paliva, a odtud jej měl natrvalo odebírat Sovětský svaz,“ píše se ve zmíněné kronice Dukovan.
„Ochota“ Sovětského svazu k odběru použitého paliva byla pochopitelná. „Svět byl rozdělen na dva nepřátelské bloky a na obou stranách se intenzivně zbrojilo. A použité palivo z jaderných elektráren bylo významnou surovinou pro výrobu jaderných zbraní,“ konstatuje se v brožuře.
Použité palivo totiž stále obsahu vysoký podíl uran a je vysoce radioaktivní. „Vyhořelé jaderné palivo obsahuje až 94 procent původního uranu,“ uvádí Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB).
První převoz použitého paliva z Dukovan do Jaslovských Bohunic se uskutečnil v roce 1989 za mimořádných bezpečnostních opatření a utajení. „Organizátoři tehdejšího převozu netušili, že totéž palivo budou vozit brzy zpátky do Dukovan,“ připomíná publikace.
Vypovězená mezistátní smlouva
Po sametové revoluci se totiž geopolitická situace ve světě zásadně změnila, Sovětský svaz v roce 1990 vypověděl Československu smlouvu o odebírání vyhořelého jaderného paliva a bylo nutné vyřešit jeho dlouhodobé skladování.
„V areálu elektrárny se proto začal projektovat mezisklad použitého paliva. Mezisklad však nebyl jen otázkou technickou. Značná část občanů v okolí i starostů obcí byla proti výstavbě,“ připomíná se v brožuře.
Pithartova vláda nakonec rozhodla o kompromisu, souhlasilo se stavbu meziskladu s omezenou kapacitou 600 tun. Mezisklad se stal první českou stavbou, u něhož byl posouzen vliv na okolí – takzvaná EIA. Společnost ČEZ také rozdělila obcím v okolí elektrárny více než 400 milionů korun, například na stavbu nových vodovodů, kanalizací a další infrastruktury.
Převoz z Jaslovských Bohunic
Mezisklad byl dokončen na konci roku 1995. Na přelomu let 1996 a 1997 se převezlo dukovanské vyhořelé palivo z jaderné elektrárny ve slovenských Jaslovských Bohunicích. Celkem to bylo 1 176 kazet. Už na sklonku 90. let se začalo s přípravou stavbu druhého meziskladu, protože kapacita prvního „bunkru“ nebyla dostatečná.
První mezisklad použitého paliva byl zaplněn začátkem března 2006, kdy byl do něj uložen poslední – šedesátý kontejner. Druhý mezisklad byl slavnostně uveden do provozu v polovině října 2006. Byl u toho i tehdejší prezident Václav Klaus.
„Nejsem v Dukovanech poprvé. Jsem tady mimo jiné také proto, abych nahlas a veřejně demonstroval, že jaderná energetika je potřebná,“ řekl mimo jiné prezident Klaus.
„Byl jsem tu už před pěti lety a velmi si vzpomínám, že už tehdy se dukovanská elektrárna umísťovala na prvních místech ve světě co do minima poruch a z hlediska bezpečnosti. Věřím, že toto pokračuje a že i tato nová stavba bude velmi užitečná,“ dodal.
Hledání konečného úložiště
Svůj mezisklad vyhořelého jaderného paliva má i druhá česká jaderná elektrárna v Temelíně. V současnosti se řeší, kde bude vybudováno podzemní konečné úložiště vysoce radioaktivního odpadu.
„Ničivé zemětřesení, povodně, doba ledová nebo dokonce zánik lidstva na Zemi. I to jsou scénáře, se kterými musíme počítat při přípravě hlubinného úložiště,“ konstatuje státní Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).
„Radionuklidy z vyhořelého jaderného paliva z Dukovan a Temelína se totiž budou rozpadat miliony let. A je možné, že v této době už na planetě nebude žádný inteligentní život, který by mohl vyřešit případný únik radionuklidů,“ uvádí SÚRAO.
„Musíme proto odpad nejenom z jaderných elektráren uložit bezpečně do celistvého horninového masivu, který zabrání radionuklidům v cestě na povrch,“ dodává správa, která nyní vybírá ze čtyř možných lokalit: Dvě se nacházejí na Vysočině, jedna nedaleko Temelína a čtvrtá na Klatovsku.
