Pozdní platby musí aktuálně řešit sedm z deseti českých firem

Pozdní platby svých zákazníků nebo odběratelů musí aktuálně řešit sedm z deseti českých firem, což je o 19 % nad evropským průměrem. Vyplynulo to z Evropského reportu o platbách provedeného letos společností Intrum ve 29 evropských zemích včetně ČR, jehož se zúčastnilo 11 856 firem.
Pozdní platby přitom nejsou výhradní doménou velkých firem, které se tak chovají vůči menším dodavatelům, jak je ve veřejnosti zakořeněno. Týká se to všech. Foto: Pixabay

Alarmující je také fakt, že 72 % dotázaných českých firem v letošním průzkumu uvedlo, že platba byla opožděná záměrně, nebo že příčinou byly finanční potíže dlužníků (68 %). Administrativní neefektivitu svých zákazníků uvedla jako příčinu 43 % firem.

Podle studie Komory certifikovaných účetních a společnosti Instrum Justitia z roku 2017 se s pozdní platbou faktur setkalo více než 85 procent tuzemských firem, v roce 2016 to bylo dokonce 93 %. Předloňský průzkumu dále ukázal, že více než 60 procent firem se během posledního roku setkalo s požadavky na delší splatnost faktur, než je zažitá praxe.

Evropská direktiva o zpožděných platbách přitom jasně stanoví maximální dobu splatnosti faktur na 60 dní. Mnoho odpovědných lidí ve firmách o této směrnici ovšem neví, dělají, že ji neznají, nebo nad ní jednoduše mávnou rukou.

Nejde jen o velké firmy

Pozdní platby přitom nejsou výhradní doménou velkých firem, které se tak chovají vůči menším dodavatelům, jak je ve veřejnosti zakořeněno. Týká se to všech. „Nadpoloviční většina firem uvádí, že se setkávají s pozdními platbami jako plošným jevem, při kterém v řetězci dodavatelů všechny subjekty prodlužují splatnost či zpožďují úhrady svým dodavatelům“, uvedl pro portál FAEI.cz  Libor Vašek, předseda Komory certifikovaných účetních.

Pro většinu firem znamenají pozdní platby nemalý problém. Schopnost předpovídat peněžní toky je pro každou společnost zásadní, neboť finanční stabilita je základním předpokladem růstu. Není proto překvapivé, že pozdní platby jsou považovány za komplikaci a mají často vážné důsledky.

Téměř devět z deseti (88 %) českých společností uvádí, že akceptovaly anebo prakticky byly nuceny v minulosti akceptovat delší dobu splatnosti, než jaká by jim vyhovovala. V Evropské unii oproti tomu stejný problém uvádí pouze 58 % dotázaných firem. K tomu 57 % dotázaných českých firem potvrdilo, že delší dobu splatnosti akceptovaly od velké nebo nadnárodní společnosti, 60 % ji akceptovalo od malého nebo středního podniku a 31 % z veřejného sektoru.

Neférové využívání situace

Velký počet evropských firem se bohužel velmi často setkává s tlakem akceptovat delší dobu splatnosti, než která jim vyhovuje, a značná část z nich ji také obecně přijímá. V určitých případech bohužel ani není jiná možnost.

„Průzkum v České republice zcela potvrdil stávající trend posledních tří let s výrazně nadprůměrnou tolerancí dlouhých dob splatnosti odběratelských faktur – jde o jednu z nejvyšších hodnot v Evropě. Hlavním důvodem je naprosto neférové využívání příznivé tržní situace zejména ze strany větších firem nebo veřejných institucí, protože dodavatelé v obavě ztráty obchodní příležitosti raději akceptují delší doby splatnosti svých faktur,“ říká Karol Jurák, výkonný ředitel společnosti Intrum.

Chybějící peníze znamenají potíže

Pozdní úhrady faktur může dostat firmy do nemalých potíží. Chybějící kapitál znemožní společnostem například zaměstnat novou pracovní sílu, expandovat do zahraničí a v některých případech může znamenat i existenční hrozbu firmy samotné.

Komplikace způsobené pozdními platbami a pomalu se blížící hospodářská recese nutí firmy k úvahám o preventivních opatřeních. Úsporných kroků se nabízí několik. Nejčastěji, a to konkrétně v 66 % případů, by se české firmy na hospodářský pokles připravily především snížením svých výdajů. O něco více než jedna třetina společností (37 %) by jako první variantu zvolila obezřetnější přístup k zadlužování a 32 % určení obzvláště ohrožených oblastí svého podnikání.

Obliba těchto opatření se v případě českých firem pohybuje nad průměrem EU, kde snížit výdaje plánuje 45 % firem, opatrnější zadlužování 36 % a stanovení obzvláště ohrožených oblastí 21 % firem.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena