Pozitivní růst ekonomiky při rekordní inflaci

Ekonomika zemí EU výrazně zpomaluje, ale ani ve třetím čtvrtletí ještě nesklouzla do recese. A to navzdory extrémní inflaci, která láme jeden rekord za druhým. Podle v pondělí zveřejněných předběžných údajů Eurostatu se hrubý domácí produkt (HDP) zemí EU i eurozóny ve třetím kvartále zvýšil ve srovnání s druhým čtvrtletím o 0,2 procenta.
Podle předběžných údajů Eurostatu se hrubý domácí produkt zemí EU i eurozóny ve třetím kvartále zvýšil ve srovnání s druhým čtvrtletím o 0,2 procenta. Na snímku budova Eurostatu v lucemburském Kirchbergu. Foto: Carlos Goulão, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=1319166

Jde sice o výrazné zpomalení oproti číslům, na které byla unie dříve zvyklá, avšak stále jde o pozitivní výsledek, za kterým stojí především velké země. Německý růst dokonce díky spotřebě tamních domácností zrychlil z 0,1 procenta na 0,3 procenta.

Pokles tak zaznamenala pouze Belgie, Lotyšsko a Rakousko. Dlužno dodat, že aktuální data vycházejí z výsledků pouze jedenácti zemí, včetně ČR, která svoje číslo představí oficiálně až v úterý.

Samozřejmě nelze příliš hodnotit aktuální předběžná čísla, protože nejsou známy žádné podrobnosti, ani nelze vyloučit jejich zpřesnění jedním či druhým směrem. V době, kdy stále více tyto země řeší energetické problémy, čelí extrémní inflaci a oslabuje celkový růst poptávky v zahraničí, je ovšem jakékoliv kladné číslo dobrým výsledkem.

Pravděpodobnost, že se podaří udržet ekonomický růst i v závěru roku, je ovšem poměrně malá. Jak naznačují soft ukazatele – důvěrou počínaje, PMI konče – signálů útlumu je čím dál více, a nepřicházejí pouze z průmyslu, ale i ze služeb, které měly být postcovidovým tahounem.

Problémem je i vysoká inflace, která v zemích bez indexace mezd nebo velkorysé státní podpory snižuje kupní sílu obyvatel. Podle předběžných dat totiž inflace v eurozóně v říjnu vystoupala na nové historické maximum 10,7 procenta.

Na jejím růstu se nepřekvapivě podílejí především energie, k nimž se ovšem přidaly i potraviny a další spotřební zboží, jehož ceny reflektují vysoké vstupní náklady na suroviny, energie a dopravu. Nahoru míří i ceny služeb, nicméně jejich tempo zatím vzrostlo jen na 4,4 procenta.

Rekordmany zůstávají pobaltské země, kde však inflace ustupuje z dřívějších maxim. V ostatních zemích, včetně Německa, ovšem dál narůstá. Němci mají za sebou druhý měsíc dvouciferné inflace, a tentokrát jim ceny rostou v průměru už o 11,6 procenta.

Vzhledem k tomu, že na maximu je i jádrová inflace (5 %) asi nelze předpokládat, že by Evropská centrální banka měla brzy zařadit zpátečku. Po zvýšení sazeb v minulém týdnu proto bude následovat další už v prosinci. Na dvouciferných úrovních se může inflace v eurozóně udržet až do začátku příštího roku.

Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena