Ještě před pořízením nemovitosti se vyplatí prověřit si rizika. Pokud je totiž stavba v oblasti, kde hrozí velká voda, může dojít ke zničení majetku. A pojišťovny takovou nemovitost buď nepojistí vůbec, anebo výši pojistky nastaví úměrně svému riziku pojistitele.
Informace o tom, zda rekreační nemovitost, o niž máte zájem, je nebo není v tzv. záplavovém území nebo oblasti, tedy na místech, která jsou během povodně zatopena vodou, můžete dohledat na volně dostupných online mapách. Informace lze rovněž v některých případech dohledat přímo na webu obce, na jejímž území se uvažovaná stavba nachází, či v jejím veřejném mapovém portálu.
Odborníci ale doporučují spolehnout se na Centrální datový sklad ČHMÚ a jeho mapu. „Jako nejlepší zdroj bych doporučil takzvanou CDS mapu, která pro širokou veřejnost zpřístupňuje data centrálního datového skladu, a to formou map povodňového nebezpečí, povodňového ohrožení a povodňového rizika,“ vysvětluje Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, který se zabývá hydrologií povrchových vod.
„V rámci mapy povodňového nebezpečí je možné zjistit údaje, jako jsou rozliv povodně, hloubka zátopy či rychlost proudění vody, přičemž všechny údaje jsou modelovány pro pěti, dvaceti, stoleté a dokonce i pětisetleté průtoky, označované jako Q5 až Q500. Mapy povodňového ohrožení nám zase říkají, že čím menší povodeň (např. Q5) zasáhne zvolenou nemovitost, tím je obecně vyšší její ohrožení povodní,“ doplňuje Hrdinka.
Pro stoprocentní ověření aktuálních informací o pozemku a stavbě je však dobré prvotní náhled do interaktivní mapy doplnit ještě o konzultaci s pojišťovnou. „Nejde o oficiální datové podklady, podle kterých se určuje výše pojistky pro vybranou nemovitost. Ty nejpřesnější mapy mají k dispozici vodoprávní úřady. Nicméně pokud bych chtěl vědět, jestli budu pojištěn a za kolik, určitě je nejlepší obrátit se přímo na pojišťovnu, která si přesné údaje vyžádá, nebo je má k dispozici a sdělí, zda se stavba vyskytuje v rizikové oblasti,“ doplňuje Hrdinka.
Pojišťovny samozřejmě zajímá, jak moc je nemovitost ohrožená velkou vodou, a stavby v některých zónách už pojišťovat vůbec nechtějí. Konkrétní podmínky pojistky se nejčastěji odvíjí od povodňové mapy České asociace pojišťoven, která podle stupně nebezpečí, respektive hrozícího rizika, kalkuluje se čtyřmi zónami. U nejnižší zóny je riziko zanedbatelné, a proto většinou nemá vliv na výši pojistného. U zón 2 a 3 lze předpokládat navýšení pojistného o rizikový příplatek a v nejrizikovější, 4. zóně, jsou objekty většinou nepojistitelné.
Mapa je dostupná všem zdarma, kdokoliv si tak může pro účely pojištění nemovitosti snadno vyhodnotit nebezpečí výskytu povodní v konkrétní lokalitě na celém území České republiky.
