Pracující důchodci mají o něco méně byrokracie

Více než šestina českých starobních důchodců si přivydělává. Jejich počet se tak za 20 let zvýšil o sto procent. Při danění mohou využívat všechny dostupné slevy. Navíc si přivýdělkem mohou postupně zvyšovat důchod.

Ilustrační foto: FAEI.cz

V Česku žije téměř 2,4 milionu lidí, kteří pobírají starobní důchod. Na konci roku 2015 si k penzi přivydělávalo 356 tisíc seniorů, přitom dvacet let před tím to bylo o polovinu méně.

„Pokud člověk pobírá starobní důchod a zároveň podniká, nahlíží se na jeho podnikání jako na vedlejší činnost. První rok podnikání je u vedlejší činnosti administrativně nenáročný – není třeba odvádět zálohy na zdravotní ani sociální pojištění. Ty se platí až zpětně po odevzdání přehledů a počítají se z reálného ročního výdělku z podnikání,“ vysvětluje Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společnosti TaxVision a portálu www.eDane.cz.

DANĚ SAMOZŘEJMĚ PLATÍ

Pokud roční příjem po odečtení výdajů nepřesáhne takzvanou rozhodnou částku, která pro rok 2016 činí 64 813 korun, sociální pojištění se neplatí. Ani v následujícím roce není třeba platit zálohy. Pokud rozhodnou částku člověk přesáhne, vypočítá se doplatek za sociální pojištění a zálohy na další rok z dosaženého zisku. Pracující důchodci tak mají byrokratickou zátěž o něco nižší než ostatní pracující. Daňovým povinnostem se ale nevyhnou.

„V případě, že má důchodce v daném roce příjem jen z jednoho zaměstnání, vyřídí za něj roční vyúčtování daně zaměstnavatel. V případě, že senior pracuje pro víc zaměstnavatelů naráz, podává daňové přiznání sám. Stejné to je v případě podnikání – tedy pokud celkové roční příjmy přesáhnou hranici 15 tisíc. V opačném případě nevzniká povinnost podávat daňové přiznání a výdělek se nedaní,“ uvádí poradkyně.

SLEVY NA DANI

Pokud je penzista zaměstnaný a zároveň podniká nebo má jiný přivýdělek, aby nemusel podávat přiznání a mohl si nechat udělat roční zúčtování, je hranice pro přivýdělek šest tisíc korun za rok. V daňovém přiznání však mohou výdělečně činní senioři uplatnit všechny zákonné slevy na dani.

„Jedná se zejména o základní slevu ve výši 24 840 korun ročně. Jako zaměstnanec může senior využít jedné dvanáctiny této částky, tedy 2070 korun měsíčně. Základní slevu na poplatníka tak lze přiznat i starobním důchodcům, kteří pobírají starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu. Při ročním základu daně 165 600 korun a sazbě daně 15 procent vychází po uplatnění základní slevy na dani nulová daň z příjmů. Základ daně 165 600 korun například v případě 60procentního výdajového paušálu odpovídá příjmu 414 tisíc korun, ze kterého tedy díky slevě na poplatníka vychází daň nulová,“ radí Blanka Štarmanová.

Daňové povinnosti se ale týkají i důchodců, kteří se rozhodnou v práci dál nepokračovat. Zdanění podléhají důchody vyšší než 36násobek minimální mzdy platné k 1. 1. daného kalendářního roku. Letos to bylo 9900 korun. Pokud tedy důchod poplatníka přesáhne hranici 356 400 korun ročně, uvádí se do daňového přiznání. Tomuto zdanění podléhají i zahraniční důchody.

O POVINNOST MÉNĚ

„Naopak pracující důchodci mají o jednu povinnost méně. Ještě v roce 2015 zdanění podléhal důchod u poplatníka, jehož další příjmy přesáhly částku 840 tisíc korun za rok, do této částky se sčítaly příjmy ze zaměstnání, podnikání a pronájmu. Naopak se nezahrnovaly ostatní příjmy, například z prodeje nemovitosti, akcií či podílu na společnosti a podobně. Toto ustanovení však v červenci 2016 napadl Ústavní soud a od roku 2016 se tedy už nepoužije,“ upozorňuje daňová poradkyně.

Přivýdělek k důchodu může být navíc výhodný i dalším způsobem. Pokud je člověk pobírající starobní důchod nadále výdělečně činný a stále si platí sociální pojištění nebo ho za něj odvádí zaměstnavatel, může se časem jeho důchod navýšit. Za každých 360 kalendářních dní výdělečné činnosti se může výpočtový základ navýšit o 0,4 procenta. O zvýšení je možné žádat po uplynutí 360 dní.

POZOR NA PŘEDČASNÝ DŮCHOD

Případný předčasný důchod s sebou však nese řadu omezení. Senior nesmí mít výdělek, který zakládá účast na nemocenském pojištění nebo ze kterého se platí sociální pojištění. To znamená, že senior nesmí být v klasickém zaměstnaneckém poměru a případné podnikání může být jen drobné.

„Toto omezení trvá jen do doby, než člověk dosáhne řádného důchodového věku, potom může pracovat bez omezení,“ uzavřela Blanka Štarmanová.

Sdílet:
{{ comments.toggle_text }}

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Další z rubriky Zaměstnání

Mzdy v IT už narazily na strop

Oblast informačních technologií dlouhodobě nabízí nadstandardní výdělky. S rostoucím nedostatkem kvalifikovaných lidí tento trend stále sílí.  rozsáhlého průzkumu, který provedla personální agentura Grafton …

O výpovědi se vyplatí diskutovat nebo se soudit

Chcete-li dát v práci výpověď, tak nikdy ne ústně, ale vždy jen písemnou formou. A jak jsme uvedli před týdnem v Poradně, totéž platí o výpovědi dané zaměstnavatelem. V obou případech se k takovému aktu přistupuje, …

Nejčtenější

Investiční životní pojištění: Běžní spotřebitelé vs. „podvedení klienti“

NázorTéma týdne
Je s podivem, že jsou to více než dva měsíce, co tuzemská média začala informovat o aktivitě „poškozených klientů“ pojišťoven v oblasti investičního životního pojištění (IŽP), ale žádné z nich se blíže nepozastavilo nad „modelovými příklady“, které na březnové tiskové konferenci představil Jiří Chvojka. Mluvíme o paní z Prahy, co měla sjednáno devět IŽP a o pánovi z Moravy, jenž vložil do finančního produktu, …
Rolovat nahoru