I pracující důchodci musí platit daně i sociální pojištění.zdroj: FAEI

Pracující důchodci mají o něco méně byrokracie

Více než šestina českých starobních důchodců si přivydělává. Jejich počet se tak za 20 let zvýšil o sto procent. Při danění mohou využívat všechny dostupné slevy. Navíc si přivýdělkem mohou postupně zvyšovat důchod.

V Česku žije téměř 2,4 milionu lidí, kteří pobírají starobní důchod. Na konci roku 2015 si k penzi přivydělávalo 356 tisíc seniorů, přitom dvacet let před tím to bylo o polovinu méně.

„Pokud člověk pobírá starobní důchod a zároveň podniká, nahlíží se na jeho podnikání jako na vedlejší činnost. První rok podnikání je u vedlejší činnosti administrativně nenáročný – není třeba odvádět zálohy na zdravotní ani sociální pojištění. Ty se platí až zpětně po odevzdání přehledů a počítají se z reálného ročního výdělku z podnikání,“ vysvětluje Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společnosti TaxVision a portálu www.eDane.cz.

Daně samozřejmě platí
Pokud roční příjem po odečtení výdajů nepřesáhne takzvanou rozhodnou částku, která pro rok 2016 činí 64 813 korun, sociální pojištění se neplatí. Ani v následujícím roce není třeba platit zálohy. Pokud rozhodnou částku člověk přesáhne, vypočítá se doplatek za sociální pojištění a zálohy na další rok z dosaženého zisku. Pracující důchodci tak mají byrokratickou zátěž o něco nižší než ostatní pracující. Daňovým povinnostem se ale nevyhnou.

„V případě, že má důchodce v daném roce příjem jen z jednoho zaměstnání, vyřídí za něj roční vyúčtování daně zaměstnavatel. V případě, že senior pracuje pro víc zaměstnavatelů naráz, podává daňové přiznání sám. Stejné to je v případě podnikání – tedy pokud celkové roční příjmy přesáhnou hranici 15 tisíc. V opačném případě nevzniká povinnost podávat daňové přiznání a výdělek se nedaní,“ uvádí poradkyně.

Slevy na dani
Pokud je penzista zaměstnaný a zároveň podniká nebo má jiný přivýdělek, aby nemusel podávat přiznání a mohl si nechat udělat roční zúčtování, je hranice pro přivýdělek šest tisíc korun za rok. V daňovém přiznání však mohou výdělečně činní senioři uplatnit všechny zákonné slevy na dani.

„Jedná se zejména o základní slevu ve výši 24 840 korun ročně. Jako zaměstnanec může senior využít jedné dvanáctiny této částky, tedy 2070 korun měsíčně. Základní slevu na poplatníka tak lze přiznat i starobním důchodcům, kteří pobírají starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu. Při ročním základu daně 165 600 korun a sazbě daně 15 procent vychází po uplatnění základní slevy na dani nulová daň z příjmů. Základ daně 165 600 korun například v případě 60procentního výdajového paušálu odpovídá příjmu 414 tisíc korun, ze kterého tedy díky slevě na poplatníka vychází daň nulová,“ radí Blanka Štarmanová.

Daňové povinnosti se ale týkají i důchodců, kteří se rozhodnou v práci dál nepokračovat. Zdanění podléhají důchody vyšší než 36násobek minimální mzdy platné k 1. 1. daného kalendářního roku. Letos to bylo 9900 korun. Pokud tedy důchod poplatníka přesáhne hranici 356 400 korun ročně, uvádí se do daňového přiznání. Tomuto zdanění podléhají i zahraniční důchody.

O povinnost méně
„Naopak pracující důchodci mají o jednu povinnost méně. Ještě v roce 2015 zdanění podléhal důchod u poplatníka, jehož další příjmy přesáhly částku 840 tisíc korun za rok, do této částky se sčítaly příjmy ze zaměstnání, podnikání a pronájmu. Naopak se nezahrnovaly ostatní příjmy, například z prodeje nemovitosti, akcií či podílu na společnosti a podobně. Toto ustanovení však v červenci 2016 napadl Ústavní soud a od roku 2016 se tedy už nepoužije,“ upozorňuje daňová poradkyně.

Přivýdělek k důchodu může být navíc výhodný i dalším způsobem. Pokud je člověk pobírající starobní důchod nadále výdělečně činný a stále si platí sociální pojištění nebo ho za něj odvádí zaměstnavatel, může se časem jeho důchod navýšit. Za každých 360 kalendářních dní výdělečné činnosti se může výpočtový základ navýšit o 0,4 procenta. O zvýšení je možné žádat po uplynutí 360 dní.

Pozor na předčasný důchod
Případný předčasný důchod s sebou však nese řadu omezení. Senior nesmí mít výdělek, který zakládá účast na nemocenském pojištění nebo ze kterého se platí sociální pojištění. To znamená, že senior nesmí být v klasickém zaměstnaneckém poměru a případné podnikání může být jen drobné.

„Toto omezení trvá jen do doby, než člověk dosáhne řádného důchodového věku, potom může pracovat bez omezení,“ uzavřela Blanka Štarmanová.

(kol)

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *