Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.zdroj: www.mpsv.cz

Pracující jsou ve stresu, ministryně nařídí pohodu

Dvě třetiny zaměstnanců čelí v práci stresům a až šikaně. Každodenní cesta do práce se pro ně stává noční můrou. Přes 70 procent zaměstnanců je stresováno i reorganizacemi a neustálou nejistotou, kdy o místo kvůli optimalizacím nákladů přijdou. Vyplývá to z celoevropského průzkum Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Podle lékařů to jde tak daleko, že stres z práce a strachu o udržení životní úrovně třetinu z nich dříve či později zažene do kouta. K doktorovi, pro prášky na oslabenou imunitu, a navazující onemocnění, či na nervy. V lepším případě k masérům a fyzioterapeutům. Začíná to bolestmi zad, častými chřipkami, nespavostí, chronickou únavou, úzkostmi.

„Pracovní stres je jednou z hlavních současných problémů. Stres převládá napříč všemi typy organizací. Je potřeba preventivních aktivit,“ tvrdí Julie Hassard a Tom Cox z Ústavu práce, zdraví a organizace při Universitě Nottingham.

Z dvanáctky do dvanáctky

Pětatřicetiletý Petr pracuje v jedné zahraniční síti samoobsluh v Praze jako vedoucí úseku. Neustále nakládá, vykládá, kmitá. Když mu skončí série dvanáctek, tak si volné dny neodpočine. Maže do jiného řetězce. Modlí se, aby mu neřekli, že nemusí chodit. Jedna práce mu k obživě nestačí. Platí příliš málo. Už to tak dělá čtyři roky. Začali mu vypadávat zuby.

„Pořádně nespím, budím se často propocený, nemůžu spát, před očima mi pořád něco běhá. Když jsem doma, jen zírám a nejsem schopen vlastně ničeho. Ani pořádně nejím, jen kus chleba, salám. Přítelkyně ode mne odešla, snažím se udržet hypotéku, ale už nemám sílu. Budu muset asi soud požádat o osobní bankrot,“ popisuje Petr.

Ještě před dvěma lety byl pořádný chlap, široký v ramenou, s rovným postojem, jak ukazují osobní fotografie. Dnes přihrbený, zdeptaný muž. Před rokem  se mu začaly rychle kazit zuby, několik mu jich vypadlo, má problémy s dýcháním.

„Dlouhodobý stres z finančního tlaku, nárokům v práci, nejistotě, vede u něho zřejmě již k depresím a psychosomatickému původu onemocnění, jako jsou dýchací nebo zažívací potíže. Lékaři většinou léči až následky, nasadí antibiotika, ale příčiny, prapůvod onemocnění uniká,“ shrnuje psycholožka Petra Kratochvílová.

Podobné projevy má i čtyřicetiletý Pavel, pracující u evropského řetězce obchodů s potravinami na pozici správce informačních systémů. Zuby mu nepadají, ale…

Pořád na telefonu. Je nervní, klepe se

„Přijde domů a nevnímá, pořád jen klepe nohou, je nervní. I o víkendech má čtyřiadvacetihodinové pohotovostní služby na telefonu, chodí sem a tam, pořád mu i v noci někdo volá z celé Evropy, že něco drhne a on vede tele konference, jak tomu říkají. Třeba i ve tři ráno. To se tady nedá být,“ popisuje jeho manželka.

Jenže je to rozjetý vlak. Pavel přinese domů každý měsíc padesát tisíc. Na konci roku vidina odměn. Mají řadový domek na kraji Prahy, dvě auta, dvě děti, které sportují, kluk fotbal, holka volejbal, a studují.

„Každá sranda něco stojí. Je fakt, že v práci si nejde otevřít okno, ani člověk neví, jaké je venku počasí. Jsme pořád nějaká porada, školení, pořád naznačují, že nás nahradí Rumuni nebo Indové. Když mám volno, jsem šťastný, když můžeme odjet na Moravu,“ uzavírá Pavel.

Ministryně chce antistresové nařízení

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová proto chce do novelizace zákoníku práce prosadit antistresové paragrafy. „Úprava stresu odráží aktivity sociálních partnerů na úrovni EU a zahrnutí tohoto bodu do novely byl požadavek odborů,“ tvrdí mluvčí ministerstva Petr Habáň.

Jenže, jak nařízení proti stresování zaměstnanců chce vymezit, nařídit, kontrolovat a vymáhat, když už nyní platí řada příkazů ohledně pracovních podmínek a přesčasů?, diví se mnozí personalisté ve firmách.

Není ve stresu?

„Není to jako, že vydáme zákon o slunečním svitu, tedy něco, co je tak obecné, že se to ani nedá vyložit a stát to nijak nevymůže? Zákonů takového ražení, třeba občanský zákoník, tady už máme tolik, že jeden navíc by už ani nepřekvapil,“ glosoval záměr jeden ze známých soudců, jenže si ale nepřál být v této souvislosti jmenován.

Podle Habáně by protistresová opatření měla být zahrnuta v předpisech BOZP, například v pracovním řádu. „U každého zaměstnavatele to bude samozřejmě velmi individuální, podle typu práce. Pak může být kontrolováno, jak to zaměstnavatel dodržuje v praxi. Již dnes se hovoří v paragrafu 1 zákoníku práce o uspokojivých a bezpečných pracovních podmínkách, nová povinnost antistresu je pouze konkretizace obecné dosavadní povinnosti,“ vysvětluje Habáň.

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *