
Z údajů, které Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) poskytl portál Reas.cz, vyplývá, že zatímco bytový segment v uplynulém roce výrazně posílil a průměrná cena staršího bytu dokonce poprvé překročila dva miliony korun, u rodinných domů je to jinak.
V Česku se loni prodalo asi 54 tisíc, což je o devět procent více než v předchozím roce, počet prodaných rodinných domů se meziročně mírně snížil o jedno procento na necelých 22 tisíc. Ukazuje to, že trh s byty míří po zpomalení v roce 2022 k růstu, u rodinných domů jde ale o stagnaci.
Na rozdílný vývoj upozorňují také data České bankovní asociace. Ta ukazují, že zatímco transakční ceny bytů se ve druhé polovině roku 2025 opět posouvají nahoru, u rodinných domů zůstává cenový vývoj méně dynamický a výrazně diferencovaný podle lokality.
Podle realitního makléře Jakuba Kalába se v současnosti čím dál více rozevírají nůžky mezi cenovými očekáváními prodávajících a tím, jak rodinné domy vnímají samotní kupující. Zjednodušeně řečeno: Zájemci o nové bydlení pokládají nabízené rodinné domy za předražené.
„Majitelé často vycházejí z toho, kolik peněz do nemovitosti v minulosti investovali, a mají pocit, že i po dvaceti letech jde stále o moderní dům. Kupující jej ale naopak vnímají jako objekt určený ke kompletní modernizaci,“ poznamenal Kaláb.
Rok bez nového majitele
To se pak podle něj výrazně promítá do ceny nemovitosti i do to, jak dlouho se prodává. „Špatně naceněné domy dnes klidně zůstávají na trhu rok i déle,“ sdělil Kaláb. Nejvíce problematické jsou podle něj rodinné domy s rekonstrukcemi starými 20 až 25 let.
Kupujícím nevyhovují nejen dispozičně nebo z hlediska technického stavu, ale také kvůli zvyšujícím se požadavkům na energetickou náročnost budov, tedy nakolik jsou energeticky úsporné.
„Důraz na energetickou efektivitu, průkazy PENB (energetický štítek – pozn. aut.) a připravované ekologické regulace zvyšují opatrnost kupujících a dál snižují ochotu platit za domy bez zásadních úprav,“ upozornil realitní makléř Jakub Kaláb.
Oproti tomu bytový segment zůstává podle zkušeností z praxe výrazně dynamičtější. Kupující dnes častěji volí menší byty s nižší absolutní cenou, které jsou snáze financovatelné a vnímané jako flexibilnější investice. Nejlépe se aktuálně prodávají byty do 7 až 8 milionů korun.
Kaláb ještě poznamenal, že ve veřejném prostoru se neustále vytváří dojem, že investice do bytu je sázka na jistotu. „Zájemci pak často akceptují i méně ideální parametry, pokud dává smysl celková cena,“ dodal Kaláb.
Nejdražší je Praha a Brno
To, že bydlení v Česku nadále postupně zdražuje, dokládá rovněž analýza, kterou faei.cz poskytla společnost FérMakléři. Studie, která vycházela z dat společnosti Valuo, se týká rovněž starších bytů.
Ukázala, že například v Ústí nad Labem ke konci loňského roku byty meziročně zdražily o 29 procent, v Brně či Olomouci o 10 a v Praze o 11 procent. Právě hlavní město zůstává nejdražším regionem, cena starších bytů se tam vyšplhala už na 151 085 korun za metr čtvereční.
V Praze tak starší byt o rozloze 80 metrů čtverečních vyšel na 12,1 milionu korun, tedy o 1,2 milionu více než ke konci roku 2024. Druhým nejdražším městem je Brno s cenou 118 040 korun metr čtvereční. Srovnatelný byt tak vycházel na 9,44 milionu, což představuje zdražení o téměř 900 tisíc.
Zatímco Praha a Brno zůstávají dlouhodobě nejdražšími městy, nejrychlejší růst cen je patrný v tradičně levnějších regionech. „V Ústí nad Labem se ceny meziročně zvýšily téměř o třetinu, v Ostravě o více než pětinu,“ uvedl Lumír Kunz, jednatel společnosti FérMakléři.cz.
„Dvouciferný růst zaznamenala také krajská města, jako Hradec Králové, Plzeň či České Budějovice,“ dodal Kunz. Například v Hradci Králové dosáhly ceny 93 190 korun za metr čtvereční, tedy o 16 procent více než před rokem.
















