Ropa a plyn z Ruska do Evropy nadále proudí, a to i přes vzájemné vyhrůžky ohledně jejich možného přerušení, kterých jsme v průběhu týdne byli svědky. K zákazu dovozu energií z Ruska nakonec přistoupily pouze Spojené státy, jejichž závislost je oproti Evropě výrazně nižší. Ropa Brent sice v první polovině týdne vzrostla až k 130 USD/barel, poté však začala rychle klesat zpět k 110 dolarům.
Podobné to bylo také s cenou zemního plynu, který se v pátek na spotovém trhu obchodoval za zhruba 130 eur/MWh. To je na jednu stranu výrazně méně než na začátku týdne, kdy se jeho cena pohybovala kolem 200 eur, i přesto však poblíž loňských maxim kolem 150 eur. Tím, že Rusko je významným producentem nerostných surovin, komoditní trhy, a to nejen ty energetické, reagují na zprávy z dění na Ukrajině nejcitlivěji.
Mírný pokles rizikové averze byl patrný na vývoji eura k americkému dolaru, které v průběhu tohoto týdne zpevnilo o více než jedno procento. Zatímco ještě v pondělí se obchodovalo mírně nad 1,08 USD/EUR, uprostřed týdne vystoupalo až k 1,11, aby v průběhu pátku zkorigovalo k 1,10.
To se projevilo také na vývoji měn středoevropského regionu. K posílení polského zlotého a maďarského forintu přispělo také další zvýšení měnově politických sazeb tamních centrálních bank. Česká koruna v průběhu týdne zpevnila z 25,80 mírně pod 25,20 Kč/eur, tedy o více než dvě procenta. Pomohlo jí i čtvrteční zveřejnění tuzemské inflace za únor, která byla výrazně vyšší, než se čekalo.
Spotřebitelské ceny se zvýšily meziročně o 11,1 procenta, zatímco tržní konsensus činil 10,4 procenta a prognóza České národní banky (ČNB) čekala 9,7 procenta. To ve výsledku podpořilo sázky korunového trhu na zvýšení úrokových sazeb ČNB. Ten, stejně jako my, očekává na konci tohoto měsíce zvýšení repo sazby zhruba o půl procentního bodu.
Evropská centrální banka (ECB) tento týden překvapila plánem na rychlejší ukončení nákupu aktiv. V souladu s očekáváními potvrdila, že pandemický program PEEP skočí ke konci tohoto měsíce, zatímco k ukončení standardního programu APP by mohlo dojít již v letošním třetím čtvrtletí. Zdá se tedy, že již i ECB začíná vnímat aktuální výrazná proinflační rizika.
Americká centrální banka, Fed, zasedá v příštím týdnu. Inflace v USA, podle tento týden zveřejněných dat, zrychlila v únoru ze 7,5 na 7,9 procenta. To bylo sice plně v souladu s očekáváními, i tak však šlo o nejrychlejší cenový růst za poslední čtyři dekády. Americká centrální banka tak pravděpodobně příští středu přistoupí k prvnímu zvýšení úrokových sazeb.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
