Na tento trend upozornila Finanční a ekonomické informace (faei.cz) Česká bankovní asociace (ČBA) společně s Nejvyšším státním zastupitelstvím a Policií ČR. Jen za prvních deset měsíců loňského roku evidují kriminalisté téměř 1,5 tisíce případů legalizace výnosů z trestné činnosti.
Podle Nejvyššího státního zastupitelství je kvůli „praní špinavých peněz“ stíháno více než 830 osob, mnozí z těchto lidí přitom nevěděli, že napomáhají zločincům. Jenže trestná je i legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti.
Od ledna do konce listopadu čelilo podle Nejvyššího státního zastupitelství trestnímu stíhání nebo zkrácenému přípravnému řízení za tento trestný čin celkem 520 „bílých koní“, dalších 311 za nedbalostní formule tohoto trestného činu.
Soudy potrestaly 330 osob za úmyslný delikt a 167 za nedbalostní. Za stejné období roku 2024 bylo stíháno celkem 695 osob, tedy o zhruba 140 lidí méně. Za nedbalostní formu bylo stíháno více než 300 osob. Soudy potrestaly 274 „bílých koní“ za úmyslný delikt a 102 za nedbalostní.
„Z praxe vidíme, že mnozí lidé si stále neuvědomují, že i zdánlivě nevinná pomoc s převodem nebo přijetím peněz může být trestným činem,“ konstatovala Zdeňka Hildová, ředitelka ČBA Educa.
„Právě proto považujeme za klíčové dlouhodobě posilovat finanční a digitální gramotnost a vysvětlovat veřejnost konkrétní rizika, se kterými se mohou setkat,“ dodala.
Až pět let vězení
Kdo patří do kategorie „bílých koní“? Jsou to všichni lidé, kteří poskytují svůj bankovní účet, osobní identitu nebo přístup k finančním službám pro přenos peněz pocházejících z podvodů či jiných nelegálních aktivit.
Tato činnost zahrnuje nejen převody peněz, ale i založení účtů, sdílení přístupů k internetovému bankovnictví, převzetí hotovosti nebo formální vystupování jako jednatel společnosti. I když jde zdánlivě jen o „výpomoc“ či přivýdělek, hrozí za takové chování až pět let vězení.
Zločinci kontaktují své spolupachatele na sociálních sítích, e-maily, v chatovacích aplikacích, ale i prostřednictvím pracovních portálů a online inzerce. Cílí na mladé lidi, studenty, cizince na území ČR, ekonomicky znevýhodněné osoby nebo ty, kteří hledají krátkodobou brigádu.
„U každé takové nabídky snadného zisku je na místě být nanejvýš obezřetný a ověřit si všechny informace. Jinak hrozí, že svěříme svůj osud do rukou anonymního zločinu,“ upozornila Lenka Bradáčová, nejvyšší státní zástupkyně.
Mezi typické postupy, kdy chce pachatel zneužít danou osobu k „praní špinavých peněz“, patří například nevyžádané nabídky práce s příslibem rychlého a snadného výdělku nebo žádost o využití bankovního účtu ke „zpracování plateb“.
Bitcoinová kauza
Varovnými signály je rovněž komunikace přes anonymní profily, e-maily s pravopisnými chybami, chybějící popis práce, požadavky na praxi, kontakty na společnost, které nelze ověřit, případně i nátlak, aby bylo všechno online a rychle.
Česká vláda loni v červenci schválila Národní strategii pro boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu (Strategie AML/CFT). Je o první strategický dokument svého druhu v České republice.
„Strategie by měla určit klíčové oblasti, na které je třeba se zaměřit, a navrhnout konkrétní opatření nezbytná pro posílení integrity a stability jak českého, tak v konečném důsledku mezinárodního, finančního systému a důvěry v něj,“ konstatuje obsáhlý dokument.
Velmi sledovanou kauzou „praní špinavých peněz“ se loni stala takzvaná bitcoinová kauza, do níž je zapleten i někdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), jehož úřad přijal dar od Tomáše Jiřikovského, který byl obviněn právě z legalizace výnosů z trestné činnosti.
„Obviněné osobě je kladeno za vinu, že měla zastírat původ těchto bitcoinů z trestné činnosti, konkrétně z nelegálního obchodování na internetu (na takzvaném dark netu),“ informovalo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci.
