Úspěch AI má rozpoutat sebezrychlující smyčku: Firmy zvýší produktivitu, zredukují týmy, domácnostem klesnou příjmy, oslabí spotřeba a tlak na marže vyvolá další vlnu automatizace. Výsledkem je paradox v podobě slušného výkonu ekonomiky, ale bez odpovídajícího růstu mezd a poptávky, kterou táhnou právě nadprůměrně placené bílé límečky.
Stojí za to přidat několik postřehů. Je bez debat, že umělá inteligence zvýší produktivitu v celé řadě odvětví – od IT přes finance až po zdravotnictví. Už nyní lze některé signály pozorovat na nižším počtu nabízených juniorních pozic, i když tvrdých a detailních dat je zatím málo. Žádným sci-fi není ani propouštění v profesích, kde velká část práce spočívá v rutinních kognitivních úlohách.
Tento scénář se však pravděpodobně nenaplní tak rychle, jak Citrini Research naznačuje – a už vůbec ne v tuzemsku, kde adopce AI postupuje výrazně pomaleji. Za prvé, technologie obvykle nejdříve mění skladbu práce a do zaměstnanosti se promítá až se zpožděním. Platí to i v případě umělé inteligence, která typicky automatizuje konkrétní úlohy.
Právě tím otevírá prostor pro přeskupení kompetencí a posun profesního zaměření. Část práce se tak bude posouvat do oblastí mimo přirozenou dominanci AI, kde se vzácnou komoditou stane fyzická přítomnost, autenticita a zážitek. Současně poroste význam nových rolí zaměřených na řízení a kontrolu výstupů AI agentů.
Druhá brzda rychlého nahrazování zaměstnanců umělou inteligencí bude institucionální: Regulace, právní odpovědnost, reputační riziko nebo interní governance jednotlivých firem. Významné zvýšení nezaměstnanosti by se zároveň stalo politickým problémem.
A tady je třeba připomenout, že v ohrožení jsou – na rozdíl od dřívějších časů – hlavně „bílé límečky“, tedy typicky vzdělanější a dobře placené profese, které mají zároveň solidní politický výtlak. (Termínem „bílé límečky“ se označují administrativní pracovníci, manažeři, úředníci a odborníci pracující v kancelářském prostředí, kteří vykonávají převážně duševní práci, pozn. red.).
Pravdou každopádně je, že nás v důsledku umělé inteligence čekají zásadní strukturální změny. A možná přijdou rychleji, než si nyní chceme připustit. Jednou z důležitých otázek je, k jak dramatickému nárůstu nerovnosti kvůli AI dojde na ose práce-kapitál. Pokud půjde o výrazný posun, pak přichází na stůl debata, jak zajistit fungující společnost.
Autor je hlavní ekonom společnosti Patria Finance
(Redakčně upraveno)
